Jak to vidí Tomáš Kraus

Vladimír KROC, moderátor

Hostem Jak to vidí je dnes tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. Dobrý den.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí

Dobré ráno.

Vladimír KROC, moderátor

Nedávno vás citovala ČTK v souvislosti s takzvanou červenou středou, že projevy antisemitismu v České republice jsou dlouhodobě spíše v menší míře než je tomu v některých dalších evropských zemích, z čeho vycházíte?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí

My si vedeme vlastní statistiky, ale máme i statistiky právě ze zahraničí. Možná k té červené středy Red Wednesday, kdy jsme tu to akci uspořádali v České republice a nejenom v Praze. Připojili se kolegové i v ostatních městech. Byla to vlastně iniciativa, které se chopily společně Česká biskupská konference, Ekumenická rada církví a my tedy Federace židovských obcí a musím říct, že ten první ročník byl velmi povedený. Bylo takové krátké kolokvium na půdě Univerzity Karlovy, pak byla společná modlitba a pak takový krátký průvod se svíčkami noční Prahou nebo večerní Prahou a bylo to velmi jaksi impresivní, nejen z mého pohledu, ale i z komentářů jak přihlížejících, tak těch samotných účastníků, takže si myslím, že je to určitá tradice, která ve světě je a doufejme, že bude i u nás pokračovat. Ono to vzniklo původně tak, že bylo zapotřebí upozornit na situaci křesťanů ve světě. Mnozí z nich, a to by člověk vlastně nevěděl, jsou pro svoji víru perzekuováni, dokonce uvězněni.

Vladimír KROC, moderátor

Když se vrátíme k projevům antisemitismu, jaký je trend? Přibývá jich u nás?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí

My budeme mít tu konečnou statistiku za rok 2018 někdy začátkem příštího roku. Předpokládáme, že zveřejníme naši zprávu někdy v průběhu března, možná dubna, ale už teď mohu říci, že víceméně je u nás setrvalý stav, což znamená, že máme několik kategorií. Například takové ty fyzické útoky vysloveně, kdy je napadena nějaká osoba, tak to, pokud vím, tak nebylo zaznamenáno vůbec v tom letošním roce a v těch minulých letech to bylo v řádu několika jednotek. Co se týče toho nárůstu, který je někde patrný, to je především na internetu.

Vladimír KROC, moderátor

Tam je situace trošku jiná asi.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí

A internet, je úplně jiná, protože internet je anonymní, takže každý si tam může vylít tu svoji frustraci a zlobu nejenom vůči jakékoliv skupině, ale vůči komukoliv, koho to zrovna napadne, a to samozřejmě děje. Děje se to v našem případě, ale i v porovnání s tím, co nám chodí ze světa, tak pořád je to skutečně minimální.

Vladimír KROC, moderátor

Teď se připravuje definice antisemitismu, to vím od vás. Člověk by čekal, že už je dávno stanovena.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí

Ta definice je vlastně takovým politickým aktem. Měla by to být určitá politická deklarace v těch jednotlivých zemích. To znamení přijala mezinárodní organizace AIRA, což je taková mezinárodní aliance pro paměť holocaustu a problém byl v tom, že ono samozřejmě dneska bychom řekli, že je to věc, která je na bíledni, že je jasné, že antisemitismus je nenávist k Židům a jak se projevuje, ale z toho politického pohledu to bylo trochu komplikované, protože autoři té definice tam začlenili i několik odstavců, které se týkají Izraele. A to především na mezinárodní scéně vyvolalo určitou kontroverzi, ale ono to tak bohužel je, protože mezinárodní společenství se k Izraeli často chová jako k tomu takzvanému kolektivnímu Židovi. Ono je to vidět v hlasování OSN, ale bohužel i některých orgánů Evropské unie, co prochází ostatním státům zcela bez povšimnutí, tak to Izraeli nemůže projít nikdy a je tam takzvaná definice 3D, kdy už tedy se jedná o antisemitismus v případě Izraele. To kdysi dávno stanovil i nám dobře známý Natan Šaransky, který byl známý sovětský disident a který posléze se dostal po té gorbačovské perestrojce do Izraele a on říká, že je to takový ten test 3D, kdy, pokud se jedná o delegitimizaci Izraele, to znamená, opravdu upírání práva tohoto státu na existenci a to bohužel včera zrovna se mi dostalo jakési prohlášení palestinské, že je třeba osvobodit Palestinu od moře k řece, to znamená, skutečně celý ten prostor, kde dneska se nachází stát Izrael, a ta, to druhé D, to je vlastně dvojí standard. Dvojí standard znamená, že právě to, o čem jsem mluvil, že to, co prochází, naprosto bizarní případ při největším řádění Islámského státu v tom regionu, tak OSN se zabývalo tím, jestli Izrael jakémusi Palestinci zabral jeho olivový háj. A takto jaksi naprosto bizarní případy se objevují velmi často. Třetí D je démonizace a démonizace je takový ten příklad například karikatur a bohužel víme, že třeba v Íránu probíhá několik ročníků karikatur o holocaustu a vyhrávají to evropští kreslíři, to je na tom zcela děsivé a je tam portrét například těch izraelských vojáků, kteří jsou v téměř nacistických uniformách, jak ubližují jaksi chudákům Palestincům. A tak dále, a tak dále, mohli bychom o tom mluvit poměrně dlouho, ale zkrátka a dobře ta definice dneska už je přijata několika státy a shodou okolností jsme tedy dneska zde ve studiu 30. listopadu, možná, že se náš pořad bude reprízovat, ale včera shodou okolností slovenský parlament přijal tuhle definici.

Vladimír KROC, moderátor

K čemu bude dobré, když tu definici antisemitismu přijme parlament formou usnesení?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí

Ono by to mělo být vlastně jenom deklaratorní v tom prvním momentě a my tedy máme předběžně dohodnuto, že by to mohlo proběhnout v lednu při příležitosti památky obětí holocaustu, který tedy je stanoven na 27. ledna. My samozřejmě to budeme organizovat o něco dříve, protože 27. leden vychází na, tuším, sobotu, takže to pro nás nepřichází v úvahu, ale jde o to, že tato deklarace by potom měla sloužit k tomu, aby byly implementovány tyto zásady i do nějakých nižších norem. To znamená, teďka mluvím jaksi z té právnické pozice, ale je o to, aby například, když se vytváří určitá statistika, kterou si vede jak ministerstvo vnitra, policie a orgány činné v trestním řízení, aby tuto definici implementovali, aby bylo jasné, že to, co se děje, je posuzováno po díle těchto kritérií.

Vladimír KROC, moderátor

Podle televize CNN je v Evropě antisemitismus stále živý a nikdy nezmizí. Podle průzkumu mezi 7 tisíci respondenty v 7 evropských zemích, tedy v Evropě stále převládají předsudky vůči Židům. Jak si to vysvětlujete?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí

No, je to stále alarmující. Ono tam je to těžké vysvětlit. Těch zdrojů může být několik. Je tam ten starý tradiční stereotyp, který přežívá, ale přidává se k tomu ten takzvaný nový antisemitismus, který ... Ono západoevropská, vůbec západní média se tomu často brání a ve své hyperkorektnosti to téměř i potírají. Víme o několika případech, kdy ty zjištěná, ta zjištěná fakta byla skutečně jaksi zametena pod koberec, ale je to v souvislosti s tou migrační vlnou, protože víme, a to je nejen v Německu, Francii, Belgii, ale dnes se to objevuje i ve Velké Británii, je tam určitý odpor té části především muslimské populace, která se etablovala v několika posledních desítkách let jakožto voliči. To jsou dneska lidé, kteří jsou standardními občany těchto zemí a je jich několik desítek milionů a pro politiky je to přece jenom významná voličská základna, takže se snaží právě tito politici jim vycházet víceméně vstříc, když to řeknu v uvozovkách, a tím se dostává ten, ta kritika Izraele do roviny antisemitismu, tak, jak jsme o tom před chvilkou mluvili. To jsou možná ty důvody. Zase na druhou stranu musím říci, a je to překvapivé, protože CNN nemůžeme podezírat z nějakých sympatií vůči Židům nebo vůči Izraeli, ale udělali tento průzkum, oslovili respondenty v 7 zemích, jak jste říkal správně. Jak je typické, že Česká republika mezitím nebyla, protože my bychom jim pravděpodobně ten obraz velmi zkreslili našimi údaji, ale podobný průzkum se chystá i v Evropě. Existuje zde agentura Evropské unie pro dodržování lidských práv, jmenuje se FRA, tedy Fundamental Rights Agency, a ta takovýto průzkum má připraven nyní k publikování a pokud já vím, tak by se tak mělo udát 10. prosince. Ten průzkum se zaměřil na 13 zemí, nikoliv 7, 13 a Česká republika tam opět není, ale myslím si, že ty výsledky budou obdobné.

Vladimír KROC, moderátor

Nedávno jste byl na konferenci ve Vídni zčásti taky věnované antisemitismu, ale probíraly se tam takzvané evropské hodnoty, v čem mají spočívat?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí

A to byla právě ta zásadní otázka, protože všichni se zaštiťují a citují evropské hodnoty a mnoho řečníků na této konferenci tedy správně řeklo, co to tedy vlastně je. A tak, jak to na těch konferencích vždy bývá, dokonce došlo k určitému zpochybnění, protože to je evropské a co to je hodnota? Takže z té politické floskule, kterou velmi rádi politici opakují, se stala taková fráze a teď šlo o to, na čem stojí vlastně celá ta euroatlantickou civilizace, na kterou se vždy tak často tito politici odvolávají? Ale některé příspěvky, musím říci, nebyly pouze kritické, byly velice i konstruktivní. Dalo by se říci, že se shodli řečníci na tom, že evropské hodnoty se dá v takové té nadsázce, v takové té zkratce říci, že stojí, stojí na Aténách, Římu a Jeruzalému. Vlastně to, co představuje antické Řecko se svou civilizací, se svými hodnotami, se, s etikou, filozofií a tak dále, to vlastně bylo doplněno ve starém Římě, kdy z toho vznikl jakýsi politický systém a tu duchovní složku doplnil Jeruzalém, ať už to bylo v dobách Starého zákona nebo Nového zákona, tam šlo právě o takový ten etický pohled, který a ne nadarmo se říká, že ta evropská civilizace stojí na židovsko-křesťanských základech, ono se to samozřejmě takto prezentuje i v tom našem českém prostředí a my jsme tomu rádi. Dokonce byli čeští politici před časem ti, kteří se snažili tuto tezi o žido-křesťanských základech Evropy dostat do preambule vlastně základních dokumentů Evropské unie, ale nepodařilo se to. Ono se tam potom objevilo trochu něco jiného. Můžeme pouze se domnívat proč, ale takové to přesvědčení, že z toho etického hlediska bychom se měli jaksi vzhlížet v těchto, v tomto odkaze, tak to zaznělo i na této konferenci.

Vladimír KROC, moderátor

V Berlíně, kde jste taky byl, se probíraly zase restituce, v jakém kontextu?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí

To je zase trochu jiné téma. Já jsem skutečně za ten minulý týden nebo 14 dní absolvoval docela náročný program. To je téma, které hýbe možná určitou částí akademického světa, jednak v západní Evropě, ale i ve Spojených státech a koneckonců i u nás. Před 20 lety se sešli politici ve Washingtonu, přijali takzvanou washingtonskou deklaraci, která by měla stanovit principy toho, jak budou napraveny veškeré zločiny majetkového charakteru, které byly spáchány během druhé světové války, nejen vůči jaksi Židům nebo židovské komunitě, ale vůči všem. Tyto principy washingtonské byly potom implementovány do několika různých dokumentů v různých zemích, ale ta situace byla poměrně nepřehledná. Připomenu, že my 10 let poté, co znamená v roce 2009, víceméně 10 let poté, jsme v rámci českého předsednictví, kdy tedy bohužel v rámci českého předsednictví padla vláda, což bylo docela unikátní, ale z našeho pohledu tedy tohoto odborného úseku, který my jsme jaksi se snažili prosadit, tak se, tak to nebyl zas až tak velký problém. V roce 2009 v létě proběhla u nás konference, která se zabývala majetkem obětí holocaustu. Na jeho konci stála potom terezínská deklarace, kterou podpořilo 44 účastnických zemí. V ní se jednoznačně všichni zavázali k tomu, že co je, když to velmi zkrátíme a dáme do uvozovek, co bylo ukradeno, bude vráceno. Dnes jsme v roce 2018 a podíváme se na těch 20 let dozadu a zjišťujeme, že se toho zas tak moc nestalo. My máme u nás centrum pro dokumentaci, to je právě těchto konfiskací, to se už více jak 10 let zabývá dokumentací právě toho, co se tady stalo. Je to mravenčí práce a máme obrovské výsledky, protože minimálně se snažíme ty věci publikovat. Já tady tedy mluvím jakožto za správní radu tohoto centra, ve které sedím a je to mravenčí práce, která ne vždy dochází k nějakému ocenění. Často je na nás jaksi pohlíženo jako na ty, kteří chtějí něco, co jim nepatří a proč vlastně se zajímáme o takto starou historii.

Vladimír KROC, moderátor

No, právě člověk žasne, proč se odškodnění obětí nacionálně-socialistické perzekuce řeší ještě dnes, proč už to není dávno uzavřená, vyřešená minulost?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí

A to je přesně, co zaznělo v tom Berlíně, kdy jeden z těch přednášejících řekl, no, tak to je výborný, tak se tady zase sejdeme za 10 let v roce 2028 a řekněme si, co se stalo. A ten následující řečník se nad tím velmi pozastavil, protože řekl - přátelé, jsme 75 let od konce druhé světové války a jak je možné, že tyhle věci ještě nejsou dořešeny. Načež vstali tedy delegáti z Izraele a řekli - přátelé, my jsme se dohodli a v Jeruzalémě jsme přijali další deklaraci a ta říká, že tam, kde majetek nemá dědice, kde nebylo možno dohledat jaksi následníky těch původních vlastníků, tak to prosím odvezte do Izraele. To zas bylo nepřípustné pro mnoho dalších lidí, nepřijatelné v podstatě i pro nás, musím říci, protože ta naše 20letá práce o to, abychom napravili ty křivdy, které tady byly spáchány a snažili se právě najít dědice, kterým by tyto věci mohly být navráceny, by se tím dostalo úplně do slepé uličky.

Vladimír KROC, moderátor

V úterý český prezident a izraelský premiér Benjamin Netanjahu v Jeruzalémě otevřeli Český dům. Netanjahu při té příležitosti navrhl, aby se znovu se Zemanem setkali příští rok v Praze a ve stejném roce otevřeli také ambasádu v Jeruzalémě. Je to podle vás reálné, myslím otevření té ambasády?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí

No, otevření ambasády by reálné býti mohlo, ale nikoliv v této situaci, ve které jsme dnes. Pan prezident to myslel samozřejmě jaksi pozitivně a správně, ale ono to není takto jednoduché. To, proč se to nestalo, ono vlastně k tomu mělo dojít při této návštěvě, a to, proč se to nestalo, je jednoznačně jaksi mezinárodní situace České republiky, protože my bychom tím jednoznačně porušili jakožto Česká republika takovou jednotnou linii, která, a musím říci bohužel je nastavena v Bruselu. Tam by takovýto krok vyvolal skutečně velice negativní reakce. Mimochodem, a tady se vrátím k té vídeňské konferenci, mnozí řečníci za institut, za různé instituce Evropské unie poukazovaly na dvě nebezpečí, které dnes, kterým dnes Evropská unie čelí, a to je brexit a za druhé, a to bylo pro mě docela šokující Visegrád. Oni považují Visegrád za takové ty zlobivé žáky, kteří pokaždé si přijdou s něčím jiným než je všeobecné mínění, a to se týká i Izrael. Takže, a my jsme vlastně jako Česká republika v Bruselu vždy byli těmi, kteří se zastávali veřejně Izraele. My vždycky hlasujeme ve prospěch Izraele, nejenom v rámci Evropské unie, ale i na půdě například OSN, což je velmi pozitivní, protože my si stojíme za svou pravdou, a ta je skutečně v masarykovském duchu pravdou. A to je naprosto správné. Ta ambasáda, kdybychom takovýto krok udělali, tak samozřejmě to velice zkomplikuje a mluví se o tom, že by to zkomplikovalo vztahy s arabskými státy, není to takto jednoduché, protože vztahy s arabskými státy jsou komplikované samy o sobě a vědí to i politici v Bruselu, ale má i další některá poměrně značná rizika, o kterých asi není možné v tomto momentě prozatím mluvit. Zkrátka a dobře šlo o kompromis. Ten kompromis spočíval v tom, že se tedy neotevře ambasáda, ale otevře se ten Český dům a pokud vím, tak je dohodnuto, že pan velvyslanec Stropnický v tomto Českém domě bude úřadovat jednou do týdne, tak si myslím, že to vlastně je taková mise diplomatická, i když ne de jure, tak de facto.

Vladimír KROC, moderátor

Tak diplomacie je hodně otázka symbolu, on je to vlastně v uvozovkách jenom symbol. Na druhou stranu skutečně, a myslím, že se to netýká jenom evropských zemí nebo členů Evropské unie, nikdo moc s tím stěhováním nespěchá. Je pár zemí, třeba Spojené státy, Donald Trump vyhlásil, že co nevidět tedy Spojené státy otevřou ambasádu.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí

Už ji otevřely.

Vladimír KROC, moderátor

Už ji otevřely, takže v Jeruzalémě je. Obešlo se to bez nějakých větších jakoby nepokojů nebo ...?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí

Prozatím naprosto, ale tak pravda je, že Spojené státy je takový politický gigant, který si to může dovolit a Česká republika v tomto srovnání asi opravdu je trpaslíkem. Na druhou stranu Česká republika je tak, jak to zaznělo, nejlepším přítelem Izraele. Jaksi premiér Netanjahu řekl na východní polokouli a pokud vím, tak pan

prezident Zeman se nad tímto podivil, proč jaksi ne na celém světě, na celém globu a na to pan Netanjahu tedy řekl, že tedy ještě nemůžeme pominout ty Spojené státy. Dobře. Ale je fakt, že tyhle vztahy, které s Izraelem máme, právě jdou do doby prezidenta Masaryka. On byl, jeho osobní jaksi historie, a to nemusíme připomínat z dob hilsneriády velmi poznamenala jeho hodnotový systém, který potom prosazoval v dobách první republiky Československé a na to navázal Václav Havel, takže od roku 89, respektive od počátku devadesátých let, kdy se obnovily diplomatické styky, tak skutečně česko-izraelská spolupráce je nebývalá. To je v tom mezinárodním kontextu naprosto unikátní a já osobně jsem tomu rád samozřejmě.

Vladimír KROC, moderátor

Než se rozloučíme, ještě krátce alespoň jedno téma sváteční, protože shodou okolností v neděli začíná chanuka, slavnost světel, ale je to jenom úplná náhoda, že se to shoduje vlastně s první adventní nedělí.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí

Ano, je to náhoda, protože ten židovský kalendář je lunárním, skutečně lunárním kalendářem. My se řídíme podle toho, jak dochází Měsíc na obloze, podle toho jsou stanoveny ty měsíce a jednou za čtyři roky se vkládá takový ten přestupný měsíc, takže letos nám to skutečně vychází, první svíčka bude zapálena v neděli v podvečer. A je to svátek, který bude trvat 8 dní. Ano, stává se někdy, že se překrývá svátek chanuka s Vánocemi. Potom v té praxi to vypadá tak, že v těch židovských rodinách děti dostávají dárky, aby nebyly o něco ochuzeny a dostávají je ne jeden den, ale těch osm dní. 

Vladimír KROC, moderátor

A co to ještě obnáší ty svátky?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí

Je to zase symbolické. Ono to připomíná to, co se, historická událost, povstání Makabejských v Jeruzalémě, kdy byl znesvěcen chrám těmi dobyvateli, ti do něj postavili sochy a v judaismu je samozřejmě uctívání model nepřípustné. Takže byly odstraněny sochy a chrám byl znovu zasvěcen a byl zasvěcen tak, že vlastně ten posvátní olej, který by býval měl vydržet pouze jeden nebo dva dni, tak vydržel osm dní a na, tedy je to prezentováno jakožto zázrak a díky tomu se každý den v těch osmi dnech zapaluje o jednu svíci víc, takže na konci, to znamená to bude v pondělí bude hořet těch osm, respektive devět svící na tom chanukovém svícnu, protože ten jeden šámes, to je pomocná svíce, kterou se zapaluje.

Vladimír KROC, moderátor -------------------- Vysvětlil tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus, který byl hostem pořadu Jak to vidí. Děkuju, ať se vám daří. Mějte se hezky, na shledanou.