Lidé si připomenou oběti holokaustu, budou číst jejich jména

Na náměstích a v ulicích 16 měst v Česku zazní ve čtvrtek odpoledne jména lidí, které nacistický režim připravil o život. Veřejné čtení jmen je součástí letošního dne vzpomínky na oběti holokaustu Jom ha-šoa. Akci, která začíná ve 14:00, pořádá Institut Terezínské iniciativy. Koná se už 13. ročník. "Kdokoliv přijde na místo, kde se koná veřejné čtení jmen obětí holokaustu Jom ha-šoa, může získat seznam šesti jmen a se stručnými osudy mužů, žen a dětí. Může se připojit k přečtení. Lidé se u řečnického pultíku střídají a jména přečtou do mikrofonu," popsala ředitelka Institutu Terezínské iniciativy Tereza Štěpková. Dodala, že zájemci si mohou přinést i svůj seznam se jmény obětí, které chtějí připomenout.

Vedle Prahy, Brna, Olomouce, Liberce či Kolína se čtení jmen uskuteční v Plzni, Havlíčkově Brodě, Klatovech či Ústí nad Orlicí. Celý seznam s podrobnostmi je na webu iniciativy. Veřejné připomínky se zúčastní pamětníci, pozůstalí po obětech, velvyslanci několika států, zástupci židovských a romských organizací i někteří politici. Do čtení se podle pořadatelů zapojí školáci i dospělí, jimž památka obětí holocaustu není lhostejná.

Od roku 2006 lidé každoročně četli jména židovských vězňů a zavr ažděných. Od roku 2011 k nim přibyla jména Romů, kteří zahynuli v protektorátních táborech v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu či v Osvětimi a dalších koncentračních táborech. Romský holokaust začali v poslední době zpochybňovat například někteří členové hnutí SPD. Jeho šéf Tomio Okamura několikrát zopakoval, že kolem letského tábora byl jen laťkový plot a vězni se mohli volně pohybovat po okolí.

Podle Štěpkové se popírání holokaustu neobjevilo v Česku náhle. "Stejně jako se neobjevila z čista jasna nacistická ideologie v Německu. Je to proces dlouhodobé frustrace nás lidí, kteří hledáme někoho, kdo za dění v měnící se době a společnosti může. Vydělujeme ho, nepatří do skupiny ´my´," uvedla Štěpková. Podle ní lidé v Česku holokaust vnímají jako historii z válečných let 1939 až 1945. Neuvědomují si to, co se dělo před válkou a po ní. Podle šéfky institutu se společnost rolí Čechů v událostech také dostatečně nezabývala. "Jsem přesvědčena, že nedostatečná reflexe z pozice většinové společnosti je jednou z příčin, že si neumíme s nenávistnými projevy poradit, necháváme jim volný průchod, nereagujeme na ně a neumíme se proti nim ohradit," dodala. Podle historika Michala Schustera se proti populismu dá bojovat připomínáním historie, vzděláváním a posílením výzkumu.

Den památky obětí holokaustu a hrdinství - hebrejsky Jom ha-šoa ve ha-gvura - připadá v židovském kalendáři na 27. den měsíce nisanu. Je to zhruba týden po Velikonocích. Odkazuje na povstání vězňů varšavského ghetta z 19. dubna 1943 a na jejich hrdinství. Připomíná šest milionů obětí holokaustu.

Den se začal připomínat hned po válce v izraelských kibucech, které založili ti, kteří pobyt v ghettech a koncentračních táborech přežili. Lidé se scházeli vždy 19. dubna. Od 50. let se vzpomínková akce rozšířila po celé zemi, stát Izrael den uznal jako oficiální svátek.

11.04.2018 , Zdroj: blesk.c