Zemřel Pavel Vranský, veterán druhé světové války, letec RAF

Rodák z Lipníku nad Bečvou na Přerovsku vyznamenaný nyní medailí Za zásluhy, který později vyrůstal ve Frýdlantu nad Ostravicí a Ostravě, se jako osmnáctiletý rozhodl utéct do zahraničí a bojovat proti Německu.

Po dobrodružném útěku do Polska v květnu 1939 tak Vranský vstoupil s dalšími Čechy do takzvaného Polského legionu v Krakově. Později byl pak zajat Rudou armádou, která napadla Polsko stejně jako nacisté a do roku 1941 byl proto internován v tehdejším Sovětském svazu.

S dalšími českými vojáky se poté dostal na Střední východ, kde se zúčastnil slavné bitvy u Tobruku. Později absolvoval protiponorkový letecký výcvik a létal na americkém stroji Liberator jako palubní telegrafista a střelec. S dalšími členy posádky měl za úkol pátrat po německých ponorkách a likvidovat je.

Hrdina skončil za komunistů v dolech, později jako uklízeč

Po skončení války létal mezi Londýnem a Prahou se stejným vojenským letadlem upraveným pro běžnou dopravu, později pak i na domácích linkách.

V roce 1948 byl ale po komunistickém puči stejně jako jiní vojáci, kteří prošli západními armádami, propuštěn. Sehnal si sice práci jako překladatel, ale následoval další "vyhazov", po kterém šel pracovat do dolů.

Odtamtud ho dostalo zranění a také nedostatek odborníků v letectví. Získal místo na ministerstvu dopravy, kde se postupně vypracoval až na zástupce vedoucího oddělení civilního letectví. Dálkově vystudoval na podnikovém institutu ministerstva dopravy obor provoz a ekonomika letecké dopravy. V letech 1966 až 1967 absolvoval kurz mezinárodních vztahů pořádaný ministerstvem zahraničí.

Jenže ani na tehdejší dobu špičkové odborné vzdělání mu později nepomohlo. Na začátku normalizace byl znovu vyhozen a působil sedm let jako překladatel a technický redaktor v Psychologickém ústavu Karlovy Univerzity.

I to byla ale nakonec podle tehdejších partajních funkcionářů příliš dobrá práce pro vojáka, který měl tu smůlu, že sice bojoval proti nacistům, ale na špatné "západní" straně. Od roku 1976 až do důchodu tak Vranský pracoval už jen jako uklízeč.

Vranský byl nositelem řady ocenění, například mu byl propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 2013 získal od prezidenta Miloše Zemana medaili za zásluhy. 

Vranský vystoupil roku 2016 z Českého svazu bojovníků za svobodu na protest proti vyloučení tří členů, již dříve ale kritizoval vedení a hospodaření svazu.

Posledními žijícími lety z Československa, kteří za druhé světové války sloužili u RAF, jsou Emil Boček, který letos oslavil 95. narozeniny, Tomáš Lom a Jiří Kafka, kteří byli stejně jako Vranský palubními telegrafisty/střelci u 311. perutě, Alois Dubec, který výcvik u RAF nestihl dokončit, a Zdeněk Neruda, který prodělal výcvik, do bojů však již nezasáhl.

Zdroj: https://zpravy.idnes.cz/zemrel-pavel-vransky-letec-raf-druha-svetova-valka-f8d-/domaci.aspx?c=A180624_123448_domaci_nub

Zdroj: https://olomouc.idnes.cz/oceneni-hrdiny-pavla-vranskeho-medaili-za-zasluhy-fse-/olomouc-zpravy.aspx?c=A131029_164818_olomouc-zpravy_stk