9.5.2011   Lidové noviny   JARKA SYNÁČOVÁ, VLADIMÍR KŘIVKA 
Protiromské nálady jsou v Češích hluboce zakořeněné: každý desátý dokonce cítí k Romům odpor
Vláda rozehrává další pokus, jak vyléčit českou společnost z nevraživosti vůči Romům. Pomoci má čtyřletá protiextremistická kampaň.
PRAHA Nejčerstvější studie o extremismu ministerstva vnitra sice přináší dobré zprávy: stát podle ní zasadil protiromským radikálům sérii ran, z nichž se jen těžko vzpamatovávají. Úředníci dokonce hovoří o paralýze extremistické scény.
            Jenže poslední měsíce naznačují, že tuzemská ultrapravice nespí. „Akce z posledních měsíců, kdy několik stovek extremistů pochodovalo Brnem nebo Novým Bydžovem, ukazují, že extremistická scéna je aktivní,“ varuje zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.
            A příliš důvodů ke spokojenosti nedávají ani průzkumy veřejného mínění. Poslední sondy do postojů české společnosti ukazují, že protiromské nálady jsou v Češích hluboce zakořeněné: více než tři čtvrtiny lidí tvrdí, že mají s Romy špatnou zkušenost.
Kampaň za miliony Stát chce proto v nejbližší době spustit masivní kampaň, která by během čtyř let upravila smýšlení lidí. „Projekt je ve fázi přípravy, měl by být financován z norských zdrojů, částečně ze státního rozpočtu,“ říká Šimůnková. Právě financování zvenčí by mohlo umožnit mnohem účinnější akci. Na protiextremistické aktivity totiž bude několikanásobně více prostředků. „Na kampaň bychom mohli mít deset milionů ročně,“ vypočítává zmocněnkyně. Architekti protinenávistné osvěty počítají jednak s celostátní linkou kampaně, která bude zobrazovat extremismus jako nežádoucí. „To zpracování ještě není jasné, uměl bych si ale představit něco na způsob kampaně Nemyslíš, zaplatíš,“ líčí šéf Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.
            Druhá linie kampaně pak má cílit na regiony, které jsou extremismem nejvíce zamořené. „To jsou zpravidla místa, kde je nejvíce sociálně vyloučených lokalit, například Severomoravský nebo Ústecký kraj,“ upřesňuje Šimáček.
            V problémových místech budou chtít autoři projektu dostat do školních rozvrhů lekce o takzvaných trestných činech z nenávisti, do kterých spadají nejen rasistické útoky, ale také třeba útoky na sexuální menšiny, staré lidi nebo bezdomovce.
            „Mladí lidé by se měli o útocích z nenávisti učit, budeme jednat se školami, jak bude vzdělávání probíhat,“ plánuje Šimáček. Kromě mladých lidí dostanou školení i policisté. Ti si zase potřebují osvojit, jak se chovat v sociálně vyloučených lokalitách. „Pro ty plánujeme interaktivní semináře, aby se naučili v lokalitách komunikovat,“ dodává.
            Odborníci na extremismus zatím plány vlády nehodnotí. „Nevím, jaké jsou plány. bude záležet na tom, jak bude kampaň koncipovaná, neměla by zobrazovat jen to, že holé hlavy jsou špatné, takové kampaně nefungují,“ míní Klára Kalibová, ředitelka občanského sdružení In iustitia.
            Kromě kampaně proti extremismu povede Úřad vlády za norské peníze také kampaň za rovné příležitosti.
„Akce z posledních měsíců ukazují, že extremistická scéna je aktivní.“
S kým nechceme bydlet:
Romové..........86 %
Čečenci...........79 %
Arabové.........77 %
Afghánci........77 %
Ukrajinci.......66 %
Rusové...........62 %
Číňani..........62 %
Vietnamci...61 %
Lidé z bývalého jugoslávského bloku .........................50 %
Židé................33 %
    Dlouhodobě negativní vztah Čechů k Romům si už vysloužil vlastní termín anticikánismus. Ten podle sociologů nejlépe vyjadřuje netoleranci a nesnášenlivost speciálně k této menšině.
    83 % Čechů vnímá Romy jako nepřizpůsobivou skupinu obyvatel. 90 % lidí si dokonce myslí, že jsou silným zdrojem kriminality. Experti upozorňují, že to jsou přehnané předsudky. Každý desátý Čech k Romům cítí dokonce odpor. Každý třetí Čech považuje Romy za zcela nepřijatelné sousedy. 2/3 Čechů nechtějí bydlet ani v okolí Čečenců, Arabů či Ukrajinců. 10 milionů korun ročně bude stát čtyřletá masivní kampaň, jejímž prostřednictvím chce vláda zlomit negativní postoj Čechů k Romům a dalším menšinám. 15 procent nákladů minimálně bude muset vynaložit česká strana, zbytek půjde z evropské kasy.
Zdroj: STEM, výroční zpráva o extremismu za rok 2010
ANKETA
Pomůže kampaň zlepšit vztahy Čechů s Romy a dalšími menšinami?
     Radek John vicepremiér, exministr vnitra Statistiky ukazují nechuť Čechů k Romům. Vládní kampaň by proto určitě vzniknout měla. I kvůli krajní pravici. Ta je sice paralyzována, ale stačí pár nešťastných výroků, jaké předvedl starosta Nového Bydžova, a scéna rázem ožije. Výsledky voleb v Krupce, které měly být znovu manipulovány, to všechno je živná půda pro radikály.
      Petr Lessy policejní prezident Samozřejmě, že prevence je nutná. Ve spojitosti s policejní represí by to mohlo zafungovat. Už loni jsme dosáhli solidních úspěchů na poli boje proti extremismu, je pro nás důležité tento trend letos udržet. I z toho důvodu vládní strategii vítáme. Myslím, že rozhodně má svůj smysl.
      Miroslav Mareš expert na extremismus Důležité je, jak přesně bude kampaň vypadat. Protože ve svém výsledku pomoci může. Pokud však nebude naplánovaná a zacílená správně, může být kontraproduktivní a vztahy ještě více poškodit. Obecně je ale nejdůležitější, aby politici a společnost vytvářeli společně podhoubí pro to, aby vůbec nedocházelo k aktivizaci stoupenců krajní pravice. A to se u nás dlouhodobě nedaří.
       Zdeněk Ryšavý výkonný ředitel sdružení Romea Samotná kampaň nepomůže ničemu a nemá smysl. Je třeba ji připravovat v širším kontextu. Počínání vlády a jednotlivých ministerstev je často zmatečné a nemá koncepci. Musí to být součástí rozsáhlejší práce a hlavně investic. Sami Romové se z aktuální situace nedostanou. Lidé sice budou říkat, že už do toho nechtějí dávat další peníze, ale jiná cesta není. Řada studií nakonec potvrzuje, že se investice státu vrátí.