4.8.2012   Zdroj: Mladá fronta DNES    Kraj Pardubický  David Půlpán
      V Chrudimi, Litomyšli, Holicích nebo v Hroubovicích připravují pomníky připomínající vyvraždění židovských občanů.
LITOMYŠL Druhého prosince 1942 se rozjely do Pardubic vlaky, které na železničních zastávkách nabíraly Židy.
            Bylo to docela všední. Tak ostatně začínají všechny tragédie. „Když jsme vyjížděli z Vysokého Mýta směrem do Pardubic, brali jsme to všechno spíš jako legraci. Dokonce si vzpomínám, že jsme si cestu pěkně užili. V té době Židé totiž již nesměli jezdit vlakem, a najednou jsme měli připravený zvláštní vagon,“ vzpomínal před deseti lety Jiří Franěk. Jako jeden z mála přežil pobyt v Terezíně i Osvětimi. V prosinci 1942 z Pardubic odjely dva transporty, které odvezly 1256 Židů. Konce války se dočkalo jen kolem šedesáti.
            Píše se rok 2012 a v mnoha městech stále chybí připomenutí nejtragičtější epizody v jejich historii. Není to náhoda, za komunismu vznikaly pomníky odbojářům, rudoarmějcům, ale málokdy židovským obětem.
Původní deska byla na paneláku
To se nyní na mnoha místech změní. V Litomyšli odhalí na místě zbořené synagogy kovovou stélu. Je spravedlivé ovšem říct, že Litomyšl pamětní desku připomínající holocaust měla, byla však umístěna na panelovém domě a při jeho rekonstrukci ji vlastníci domu nechali loni odmontovat.
            V Litomyšli už mají pracovní skupinu, která chystá besedy, výstavu a dokonce řeší, zda vzpomínku uspořádat 2. prosince na první adventní neděli, anebo o den později. „Myslím, že na začátek adventu se to i hodí, je to v křesťanství období, kdy se člověk má víc zamýšlet,“ řekla mluvčí Litomyšle Michaela Severová.
            Chrudim odhalí na židovském hřbitově památník, na kterém budou jména všech místních obětí holocaustu. Potřebných devadesát tisíc korun městu darovala společnost Elektrárny Opatovice.
            „Vlak do Chrudimi přijel 2. prosince brzo ráno. Sbíral lidi po cestě už od Havlíčkova Brodu a Hlinska,“ řekla Alžběta Langová z chrudimského archivu. Z koncentráků se nevrátilo osm desítek lidí.
            Pomník chystají i v Holicích, odhalen by měl být už v září. „Pomník platí přeživší, kteří žijí v Argentině. Účast na odhalení slíbil i herec a režisér Jan Kačer,“ uvedla Alžběta Langová.
            Kačer se narodil v Holicích, jeho otec byl Žid. „Když Hitler zabral Sudety, firma jeho otce, jež v Holicích vyráběla boty, se položila. Byly mu dva roky a tatínek volil sebevraždu. „Tehdy se dluhy platily, někdy i životem,“ vzpomínal Jan Kačer před časem.
            Další památník, který má připomínat oběti holocaustu i příslušníky RAF, má být v září odhalen v Trhové Kamenici. Pamětní desku chystají v Hroubovicích.
         Změnil se i památník se jmény 542 pardubických obětí holocaustu na pardubickém hřbitově. Loni tam byla za přispění Nadace Charty 77 doplněna chybějící data narození celkem u 52 Židů. Je charakteristické, že památník pochází z roku 1948. Podle Renáty Růžičkové ze Státního okresního archivu Pardubice mnoho památníků vzniklo právě ještě ve čtyřicátých letech. Pak už nebyla vůle si toto téma připomínat.