Zpráva o poškození obřadní síně židovského hřbitova v Hradci králové v průběhu let 2012 - 2013
V Hradci Králové na katastrálním území Pouchov se nachází areál židovského hřbitova, jehož součástí je obřadní síň postavená roku 1930.
Vzhledem k tomu, že se tento židovský hřbitov nachází v části města, která je velmi řídce obydlena, bývá bohužel relativně často terčem útoků různých vandalů nebo zlodějů.
V letech 2007 – 2011 probíhala rekonstrukce obřadní síně spočívající v jejím odvlhčení, opravách vnějších a vnitřních omítek, doplnění klempířských prvků a dalších pracích. Celkové náklady dosáhly výše 2.860.000,-, přičemž Nadační fond obětem holocaustu přispěl částkou 180.000,-, Česko – německý fond budoucnosti částkou 800.000,- Kč, Královéhradecký kraj částkou 155.000,- Kč a Město Hradec Králové částkou 1.050.000,- Kč.
Přes všechny tyto náklady byla budova obřadní síně v loňském i letošním roce čtyřikrát cílem různých vandalů a zlodějů.
Poprvé se tak stalo v srpnu roku 2012, kdy byly zcizeny části klempířských prvků na obřadní síni, došlo k poškození parapetů a odcizení žlabů v různých částech budovy. Celková škoda byla vyčíslena na 21.818,- Kč.
Podruhé se tak stalo koncem ledna letošního roku, kdy byly znovu odcizeny již doplněné části parapetů a okapových svodů, škoda byly vyčíslena na 19.603,- Kč. V obou těchto případech Policie ČR věc odložila s tím, že pachatel je neznámý.
Potřetí se pachatelé vrátili v dubnu letošního roku, kdy krádeží a dalším následním poškozením omítek způsobili škodu ve výši 118.260,- Kč.
Díky nastražené fotopasti a zejména díky oznámení náhodně procházejícího chodce byli pachatelé odhaleni a přiznali se i ke krádeži z ledna letošního roku. Obviněn je Emil Bajza narozený roku 1966 a pochází ze Smiřic.
K poslednímu poškození došlo v květnu letošního roku, kdy byl v části někdejšího bytu hrobníka v obřadní síni založen požár. Došlo k poškození vstupních dveří vloupáním, ohoření interiéru této části budovy a zničení dveří mezi obytnou a obřadní částí budovy. Celková škoda byla vyčíslena na 26.550,- Kč. Policie tuto záležitost odložila s tím, že pachatel je neznámý.
Nezbývá než doufat, že se podobné škody nebudou opakovat.
Za ŽOP
Blanka Rozkošná

10.6.2013   ČT 1 /CT24  ama  
Praha - Židovské transporty ze druhé světové války připomíná výstava, jejíž jádro je na nádraží v pražských Bubnech. Právě tam chtějí kurátoři postupně vybudovat muzeum holocaustu. Expozice vede návštěvníky stejnou trasou, kterou procházeli i lidé se žlutou hvězdou - od Veletržního paláce až ke kolejím směřujícím do Terezína.
Pražské nádraží Bubny by se v budoucnosti mohlo změnit ve vzpomínkové centrum válečných osudů pražských Židů. Z bubenského nádraží před více než půl stoletím vyjížděly židovské transporty smrti a společnost Památník ŠOA nyní připravilo výstavu Kadiš s doprovodným programem na téma holokaustu. První veřejná prezentace vzpomínkového projektu se chystá na úterý. Expozici doplní koncerty, vzdělávací projekty, diskuse, živá čtení a setkání s pamětníky.
"Krátkodobá expozice má zahájit budoucí řadu sezonních výstav," uvedl jeden z organizátorů Tomáš Staněk. Výstava Kadiš i s doprovodným programem potrvá do 18. června. Program najdou zájemci na webu pspbubny.cz.
Návštěvnická trasa bude začínat na místě někdejšího výstavního pavilonu Radiotrh vedle dnešního Veletržního paláce. Za války tu čeští Židé čekali, až nastoupí do vlaku. Tiše a ve čtyřstupech odcházeli Veletržní ulicí, obvykle ještě před rozedněním. Pár stovek metrů vzdálené nádraží Bubny tehdy žilo civilním provozem. Obyčejné cestující neměly mlčenlivé židovské zástupy uhodit do očí.
V nádražní budově si příchozí prohlédnou dobové jízdní řády s fragmenty z průkazových fotografií - oči lidí, kteří se z transportů nevrátili. V nádražní hale budou i staré pultíky okolo okénka na výdej jízdenek s dobovým tiskem. Noviny budou mít titulní stránku z října a listopadu 1941, tedy z doby, kdy byly z Prahy vypraveny první židovské transporty. Obsah však bude aktuální a nabídne vzpomínky pamětníků, názory současníků a prezentaci záměru vybudování Památníku ŠOA na nádraží Bubny. Dohoda s vlastníkem objektu - Českými drahami, je podle Staňka před uzavřením.
Vrátil se jen každý třetí
Ze starého nádraží zůstala zachována původní odjezdová hala, pokladna, úschovna zavazadel a peron. Právě odsud bylo deportováno na smrt téměř 50 tisíc lidí. Vrátil se jen každý třetí. Jako zázemí železniční stanice už se objekt nevyužívá, podle organizátorů je jen souhrou náhod, že ještě nepodlehla asanaci developerů.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
--------------------
Židovské transporty ze II. světové války připomíná výstava, jejíž jádro je na nádraží v pražských Bubnech. Právě tam chtějí kurátoři postupně vybudovat muzeum holocaustu. Expozice vede návštěvníky stejnou trasou, kterou procházeli i lidi se žlutou hvězdou, od Veletržního paláce až ke kolejím, směřujícím do Terezína.
Petr VIZINA, redaktor ČT
--------------------
Obří tržiště Radiotrhu vedle dnešního Veletržního paláce. Za války tu čeští Židé čekali, až nastoupí do vlaku. Nejprve ztratili svá jména.
Eva ROUBÍČKOVÁ, pamětnice
--------------------
Babička tu noc ještě spáchala sebevraždu, že věděla, že už není návrat.
Pavel ŠTINGL, filmař
--------------------
Tady hlavně vyfasovali ty čísla. Spali tady třeba 3, 4 noci, to znamená, už si vyzkoušeli, co to je, spát v jedný cimře po tisíci lidech. A pak jako vlastně vyrazili tímto směrem.
Petr VIZINA, redaktor ČT
--------------------
Tiše a ve čtyřstupech odcházejí Veletržní ulicí. Obvykle ještě před rozedněním.
Eva ROUBÍČKOVÁ, pamětnice
--------------------
No byl hlad, byla zima, byla tma, neměli jsme vůbec světlo žádný.
Pavel ŠTINGL, filmař
--------------------
Někdo zatáhl roletu, někdo přešel na jiný chodník, prostě vlastně i ty lidi si s tím nevěděli rady.
Tereza RADVÁKOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Pár stovek metrů vzdálené nádraží Bubny tehdy žilo civilním provozem. Obyčejné cestující neměli mlčenlivé židovské zástupy uhodit do očí.
Pavel ŠTINGL, filmař
--------------------
Tady vlastně je to místo, kam přišly průvody z Radiotrhu a ty byly takzvaně vagónovány do osobních vlaků.
Tereza RADVÁKOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Prázdná nádražní hala s portréty těch, kteří z města odjeli navždycky. Připomínka doby, kdy Čechům zmizel část jejich sousedů. Tady po těch kolejích odjelo do koncentračního tábora přes 50 tisíc lidí. Vrátil se jen každý třetí. Petr Vizina a Tereza Radváková, Česká televize.