Kameny zmizelých připomínají marný útěk

Za účasti izraelského velvyslance Daniela Merona a jeho manželky byly v Olomouci vsazeny před dům v Javoříčské ulici další tzv. kameny zmizelých. Připomínají židovskou rodinu, která do Olomouce uprchla ze Sudet, před smrtí to ale většinu jejích členů nezachránilo.

Rodina Leona a Anny Lindenbaumových, do které patří mimo jiné právě manželka velvyslance Jill Meronová, žila původně v Bruntále a postupně se do ní narodili tři synové – Max, Bedřich a Kurt. Po podpisu Mnichové dohody a postoupení pohraničí ale museli svůj domov opustit a uchýlit se do Olomouce.

Synové Bedřich a Max pak byli v roce 1942 posláni do Terezína a v září 1944 do Osvětimi a Dachau. Ani jeden se nedožil konce roku. Otec Leon zařazený do jednoho z posledních židovských transportů se sice v Terezíně dočkal osvobození, ale nakazil se tu tyfem a v srpnu 1945 na následky choroby zemřel. Jediným přeživším mužem z rodiny tak zůstal Kurt. Ten byl sice v roce 1939 zatčen gestapem a skončil v koncentračním táboře Nisko v Polsku, poté se ale pokusil uprchnout do Palestiny. Loď však zadrželi Britové a deportovali ho do vězení na Mauriciu. Později se připojil k Československé zahraniční jednotce a bojoval například u Tobruku. Po válce se vrátil do Olomouce a v roce 1958 se oženil s Marií Hrabovskou a zůstali spolu až do jeho smrti v roce 1970. Jeho manželka se úterního položení kamenů zúčastnila a bylo pro ni velmi emotivní.

„Než jsem si Kurta vzala, řekl mi: Nikdy se mě proboha neptej na to, co jsem prožil. Nebýt jeho maminky, nedozvěděla bych se vůbec nic, jí řekl aspoň něco málo. Když jsem teď z dokumentů, které Meronovi shromáždili, zjistila, co manžel a jeho bratři vytrpěli, bylo to pro mě strašné,“ svěřila se.

Mladá fronta DNES - Olomoucký kraj