Oběti nacismu mají pomník na Lesním hřbitově v Novém Boru

Nový památník rodinám Blochů, Weissů nebo Trollerů teď stojí jen několik kroků od pomníku Němců zastřelených v Boru na náměstí krátce po válce, který vyvolal před několika lety emoce i vlnu nenávisti, a vznikl o něm dokonce i film.

V těsné blízkosti kamene s výraznou šesticípou Davidovou hvězdou je i další symbolický hrob válečných zajatců a totálně nasazených cizinců, kteří zde válku nepřežili. „Novoborští Židé byli první, na které tady padly důsledky rasistických zákonů. Odnesli to nejprve velkým utrpením a v šesti případech kvůli této nenávisti zahynuli nebo byli zavražděni,“ řekl předseda novoborské organizace Československé obce legionářů Josef Doškář. „Význam hrobu je zejména v tom, že připomíná doby hrůzy, vyhnání Čechů a Židů z Boru,“ dodal.

Právě díky iniciativě a prostředkům Josefa Doškáře pomník stojí. „Byli to konkrétní novoborští občané, po kterých nezbyla žádná stopa. Jedni z těch šesti milionů obětí,“ připomněl Doškář, který v pátrání po osudech zemřelých spolupracoval s historikem a kronikářem Vladislavem Jindrou, jenž popsal osud lékaře Theodora Trollera a žákyně Dagmar Blochové, která chodila do české školy a zemřela v Terezíně. „Podařilo se mi dohledat i osud jejích rodičů. Dále jsem „objevil“ rodinu Weissovu a rozkryl jsem osudy Rudolfa Löwyho a částečně i MUDr. Josefa Maye,“ uvedl Doškář. V rámci bádání prošel četné archivy, zejména v České Lípě, Terezíně a Bad Arolsenu. „Ujal se odkazu, jsem mu vděčný, že se postaral o to, že Bor konečně toto pietní místo má,“ vyzdvihl Doškářovo úsilí kronikář Jindra. Slavnostního odhalení hrobu se zúčastnila kromě místostarostky Stanislavy Silné například Alice Vakulová, jedna z potomků postižených rodin. Vzpomínka na spoluobčany Jména a osudy židovských spoluobčanů, kteří prožívali svůj život v Novém Boru, připomíná deska na kameni náhrobku.

„Nejvíce mě vždy zajímal a dojímal osud židovského lékaře Theodora Trollera, který v roce 1944 zemřel v terezínském ghettu. Předtím ale jako porodník přivedl na svět spoustu borských občanů, též jako vynikající zubní lékař ošetřil mnoho chrupů a také se coby školní lékař české školy U Lesa staral o tělesné schránky českých dětí, kterých se tehdy nikdo jiný nechtěl ujmout,“ vyprávěl Jindra a doplnil, že v roce 1938 žilo v Boru přibližně 6350 Němců, 1150 Čechů a jen osm Židů, kteří se ke své víře hlásili.

Během pietního aktu vystoupil také Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí ČR, který řeč začal citací židovského spisovatele, humanisty a nositele Nobelovy ceny míru (1986) Elie Wiesela: „Říkal, že kdybychom zapomněli jména obětí holocaustu, tak to je, jako bychom je podruhé zavraždili. A my se snažíme o to, aby se to nestalo. Nejen nám, ale i našim potomkům,“ pronesl Kraus. Podle něj je teď na mladé generaci, aby se snažila uchovat vzpomínky na tyto lidi a poučila se z toho, co se tehdy stalo a co by se už nemělo opakovat. „Zahynulo šest milionů Židů, což je tak strašné číslo, že si pod ním neumíme vlastně nic představit. To se změní ve chvíli, když se podíváme na konkrétní jména, když si vybavíme jednotlivé rodiny, lidi, osudy,“ pokračoval Tomáš Kraus, který věří, že právě takto se lze dostat blíže k nesmírné hloubce a šíři této tragédie. „Právě proto je velice důležité a nezbytné, abychom si oběti holocaustu připomínali tímto konkrétním a velice důstojným způsobem,“ doplnil Kraus.

Jednoduchý monument připomínající utrpení Židů z Boru je součástí unikátního Lesního hřbitova, který vyrostl na osmi hektarech u silnice na Radvanec v letech 1907 až 1909. Jeho součástí je mimo jiné pomník účastníků Rumburské vzpoury z května 1918, která byla ukončena popravou sedmi jejích účastníků, a to právě za plotem Lesního hřbitova. V těsné blízkosti sochy vzbouřenců se nachází ještě pomníky rudoarmějcům, válečným zajatcům, zabitým totálně nasazeným, ale i Němcům, kteří zahynuli v červnu 1945. Tento „německý“ památník vznikl péčí a z peněz pozůstalých se souhlasem zastupitelů města v roce 2006.

Více zde

Zdroj: ceskolipsky.denik.cz +1 , Autor: Petr Pokorný