Od osvobození tábora Osvětim uplyne 75 let

Termín osvobození je třeba vnímat jako ne zcela výstižný: sovětští vojáci, kteří toho dne na místo dorazili, našli poloprázdný lágr s několika tisíci podvyživenými, nemocnými a umírajícími lidmi.

 

Příslušníci SS (a Němci vůbec) o pár dní dříve utekli, ještě předtím vyhnali desítky tisíc vězňů na pochody smrti. Smyslem vyhlazovacího centra Auschwitz bylo vraždění: počet obětí, převážně Židů, je odhadován na milion čtyřista tisíc. Většinu lidí, kteří se do Osvětimi dostali, už nikdo osvobodit nemohl. Příběhy 20. století se tentokrát opírají o vzpomínky těch, kdo byli z tábora v posledním roce jeho existence deportováni nebo v něm přežili až do konce.

Obrovský komplex Auschwitz zřídili nacisté poblíž polského městečka Oświecim. Skládal se ze tří základních částí: tábor Auschwitz I., tzv. kmenový tábor s cihlovými stavbami a proslulou branou s nápisem „Arbeit macht frei“, vznikl v dubnu 1940. Následující rok začala stavba dalšího, rozlehlejšího lágru Auschwitz II. (Birkenau), který sestával z řady úseků s dřevěnými baráky, jednotlivé sekce od sebe oddělovaly elektřinou nabité ploty, celý tábor pak oddělovalo od světa důmyslné ochranné pásmo. V březnu 1942 přibyl pracovní tábor Auschwitz III. (Buna Monovice).

Více zde