Skip to Content

Židovské město a památky

Židovská Praha

Od desátého století se Židé usazovali po celé Evropě a v jednotlivých městech si zakládali svá ghetta. Výjimkou nebyla ani Praha. A právě díky této skutečnosti vyrostla v české metropoli ojedinělá kulturní památka.

Staronová synagoga, (Červená ul, Praha 1 - mapa) původně nazývaná Nová nebo Velká, dostala své jméno až v 16. století, kdy v Praze vznikly další synagogy. Je vůbec nejstarší synagogou ve střední Evropě, která slouží dodnes bohoslužbám. Její vznik se datuje do 70. let 13. století. Nejstarší jádro tvoří podélná předsíň, krytá valenou klenbou, ke které byl později přistavěn dvoulodní hlavní sál. Interiér osvětluje dvanáct úzkých gotických oken. Dvanáct větví vinné révy má symbolizovat dvanáct izraelských kmenů. Na exteriéru budovy najdete řadu opěrných pilířů a dvojici gotických cihelných štítů, které pocházejí zřejmě až z konce 15. století. Později byl k budově připojen ještě nízký přístavek, který sloužil jako prostor pro ženy a nahrazoval tak původně tradičně používanou ženskou galerii. Stavba patří jednoznačně k nejlepším ukázkám rané cisterciácké gotiky v Čechách.

Aktuální ceník vstupného a otevírací dobu synagogy naleznete na www.synagogue.cz

Jeruzalémská synagoga (Jeruzalémská 7, Praha 1 - mapa) je zajímavým příkladem secesní stylizace tvarosloví maurského slohu. Půdorys synagogy tvoří trojlodí bazilikálního typu se dvěma příčnými křídly. Hlavní průčelí vyznačuje mohutný islámský oblouk s rosetovým oknem s Davidovou hvězdou uprostřed.

Výsledek obrázku pro jeruzalémská synagoga
Stálé expozice - výstava nazvaná „Židovská obec v Praze od roku 1945 po dnešek“ představuje dosud neznámou poválečnou historii Židovské obce v Praze a za pomoci unikátních fotografií, dokumentů a dokumentárních filmů zachycuje klíčové okamžiky její existence od konce druhé světové války až do současnosti. Výstava je realizována Židovskou obcí Praha, za finanční podpory Magistrátu hl.města Prahy a Nadace Židovské obce v Praze. Stálá expozice nazvaná „Židovské památky a jejich rekonstrukce po roce 1989“ ukazuje návštěvníkům průběh oprav a rekonstrukcí židovských památek spravovaných Židovskou obcí v Praze formou fotodokumentace, grafickými a audiovizuálními zdroji informací.

Synagoga je otevřena v období březen-leden. Aktuální otevírací dobu synagogy naleznete na www.synagogue.cz

Hudební pozvánka do Jeruzalémské synagogy, zpívá Petra Ernyeiová

https://www.youtube.com/watch?v=6IXmzRcd3oU

Historická mikve (areál Pinkasovy synagogy, Široká 3, Praha 1 - mapa) historická mikve v suterénu objektu vedle Pinkasovy synagogy byla objevena v průběhu archeologického průzkumu v roce 1968. Podle dochovaného zdiva a nalezené keramiky je pravděpodobné, že pochází nejspíše z počátku 16. století a patří tak k nejstarším dokladům židovského osídlení v dané oblasti. Historická mikve je otevřena denně s výjimkou sobot a židovských svátků. Prohlídky s průvodcem vždy ve 13:00.

Starý židovský hřbitov na Žižkově  (Fibichova ul, Praha 3 - mapa) tzv. první židovský hřbitov na Olšanech byl založen v roce 1680 jako morové pohřebiště pražské židovské obce. Pohřbívalo se zde i v době další morové epidemie ve druhém desetiletí 18. století a pravidelně pak od r. 1787 do r. 1890, kdy vešel v platnost zákaz pohřbívání uvnitř města. Hřbitov je významnou umělecko-historickou památkou. Bylo zde pohřbeno na 40 000 osob, mezi nimi řada významných rabínů a učenců.

Hřbitov je přístupný zdarma, aktuální otevírací dobu naleznete na www.synagogue.cz

Nový židovský hřbitov na Žižkově  (Izraelská 1, Praha 3 - mapa) Nový židovský hřbitov byl založen v roce 1890 (5650), když dosloužil Starý židovský hřbitov v dnešní Fibichově ulici, a patří mezi chráněné památkové objekty. V současné době je v Praze jediným židovským hřbitovem, kde se stále konají pohřby zesnulých židovského vyznání.

Ve středu hřbitova u hlavní aleje je pole věnované pracovníkům židovských náboženských obcí a dalším významným činitelům, při vstupu do hřbitova je místo pro čestné hroby významných rabínů, jakými jsou např. dr. Nathan Ehrenfeld nebo dr. Gustav Sicher. U vchodu do hřbitova je také památník lodi Patria, památník zaniklé dolnokralovické obce ve tvaru obyčejného balvanu a Památník obětí 1. světové války z r. 1926 ve tvaru obdélného kvádru vsazeného do dvou obdélníkových podstavců. Podél východní hřbitovní zdi jsou nákladné rodinné hrobky, např. významných podnikatelských rodin Petschků a Waldesů. Nejvíce pozornosti poutají dva objekty: jednak v roce 1985 zřízený Památník československých židů, obětí holocaustu a odboje: soustava vydutých elips, v jehož středu září Davidova hvězda. Autory jsou sochař Zdeněk Vodička a architekt Vladimír Stehlík. K dalším nejvyhledávanějším místům patří hrob spisovatele Franze Kafky a jeho rodičů (číslo náhrobku 21 – 14 – 21) ve tvaru šestibokého krystalu s daty pohřbených na čelní stěně. Jeho autorem je architekt L. Ehrmann.

Hřbitov je přístupný celoročně zdarma, aktuální otevírací dobu naleznete na www.synagogue.cz

Na území pražského Josefova se dochovaly ještě další památky, nyní ve správě Židovského muzea v Praze:

Starý židovský hřbitov
Obřadní síň
Pinkasova synagoga
Maiselova synagoga
Klausová synagoga
Španělská synagoga