Každý kámen má příběh

Stolpersteine znamená v češtině kameny zmizelých nebo kameny, o které je třeba – pohledem – klopýtnout. Tyto mosazné destičky vsazované do dlažby před vchody domů připomínají jména hlavně židovských obětí nacistické zvůle. V Praze jich najdeme kolem tří set. A Trevor Sage, Brit, který ve zdejší metropoli žije 12 let, se rozhodl o ně pečovat.

* Pamětní desky lidí, kteří žili, tvořili nebo zemřeli v konkrétních domech, jsou umístěny tak, že musíme oči pozvednout. Ke Stolpersteine naopak oči musíme sklopit. Není to špatně, že po těchto připomenutích na zmizelé šlapeme, zakopáváme o ně?

Myslím, že o tom celá ta myšlenka Stolpersteine je. Protože když po kamenech člověk chodí, možná začne víc zkoumat, koho a co mají připomenout; že se jedná o památku na člověka, který tu dřív, v tomhle domě, bytě, žil a kterému se stalo něco hrozného. Zpráva o tom, že na místech, kudy běžně chodíme, se toto událo, je velmi důležitá – přispívá k tomu, aby se to neopakovalo.

* Kdy jste vy o tyto kameny poprvé „zakopl pohledem“?

Na Stolpersteine jsem byl tady v Praze upozorněn před pár lety. Bylo mi řečeno, že je to připomínka na konkrétní lidi, kde naposledy bydleli před tím, než padli do rukou nacistů a jejich osudy to navěky změnilo. Miluji Prahu a rád se městem procházím, a tak jsem je začal sám vyhledávat. Některé Stolpersteine, na které jsem narazil, byly udržované, jiné ale člověk minul, protože byly zanesené špínou a jména na nich napsaná bylo obtížné přečíst. To mě rozesmutnilo, a rozhodl se, že bych je mohl očistit, oživit. I když zpočátku jsem měl pochybnosti, zda mám na to jako cizinec právo.

* Pochybnosti jste nakonec překonal a začátkem července se do čištění pustil. Někdo vás inspiroval? A jak konkrétně jste se do čištění pustil?

Velmi jednoduše. Čistidlem na mosaz. A inspiraci jsem našel na Facebooku, kde jsem narazil na Rakušana ze Salcburku, Gerharda Geiera, který se sám, z vlastní iniciativy, do čištění Stolpersteine ve svém městě pustil.

* Pamatujete si jména židovských obětí z vašeho „prvního“ Stolpersteine?

Pamatuji: Helena Fuchsová, narozená 1910, deportována do Terezína a zavražděna, a její maminka Emílie, narozena 1883, deportována do Terezína 1942 a zavražděna. Bydlely v Kaprově ulici 9.

* Začal jste se zajímat o další osudy obětí z kamenů zmizelých?

Ano, každý vyčištěný Stolpersteine znamená, že se chci o konkrétním člověku dozvědět víc. Soucítím s nimi a s jejich osudy, je to velmi bolestné. Přemýšlím o tom, kdo byli a kým třeba mohli být. Protože některé z obětí byly velmi mladé, mnohé i děti.

* Kolik kamenů zmizelých vlastně je?

Podle mých informací asi 67 tisíc ve 22 zemích Evropy. V Praze se číslo pohybuje kolem 275. V jejich vyhledávání mi byla skvělým pomocníkem Wikipedie.

* Kolik kamenů jste zatím vyčistil?

K dnešnímu dni přes 200.

* Co na to, že pokleknete a čistíte kameny, říkají kolemjdoucí?

Někteří kolem mě jen projdou, ale jiní se zajímají. Poté co jsem začal se svým blogem, mi lidé často píší, že jsou rádi za to, co dělám, a někteří se i ptají, jestli by mi nevadilo, kdyby se o kameny ve svém okolí začali starat sami. Já samozřejmě necítím žádné oprávnění nikomu povolovat či zakazovat, aby se začal o kameny také starat. Jsem ale za ten zájem rád.

* Nepřipadá vám zvláštní, že vy, Angličan, jste se velmi osobitým způsobem zapojil do původně německého projektu v srdci Evropy?

Jsem původem Brit, ale Praha je můj domov a je pro mě čest vzdát hold tímto způsobem obětem nacismu. Zároveň je hezké dát Praze něco zpátky. Doufám, že díky čištění budou Stolpersteine více vidět a že si jich všimne víc lidí. Možná pak věnují chvilku tomu, aby si přečetli jména vyrytá na kamenech a třeba si vyhledali i konkrétní osudy těchto lidí. Jak jsem řekl, je dobré si připomínat, aby se něco takového už nikdy neopakovalo.

ALBÍNA MRÁZOVÁ

23.7.2018 Respekt str. 64 Od věci