Machol Czechia: izraelské tance po česku. Nová online sbírka z protektorátu...
Izraelské tance po česku
Pokud jste chodili do tanečních, možná si ještě pamatujete kroky valčíku nebo polky. Ale co takhle izraelské tance? A jak vypadá jejich tancování „po česku“? O tom se už brzy budou moci přesvědčit účastníci semináře izraelských folkových tanců Machol Czechia. Ten se bude konat už po sedmadvacáté v Kralupech nad Vltavou. Podrobnosti nám prozradil Ondřej Novák z tanečního souboru Besamim.
„Účastníci kurzu se samozřejmě naučí především izraelské tance, poměrně velké množství. Ale program semináře je daleko širší, věnujeme se také tématům ohledně židovských tradic nebo historie v místě, kde se seminář koná,“ osvětluje Novák.
V čem se vlastně izraelské lidové tance liší od těch českých?
„Stěžejní rozdíl je, že izraelské tance pořád vznikají,“ říká Novák a pokračuje: „Většina z nich má i známého autora, choreografa, kdo ten daný tanec vymyslel. A je tam vlastně i ten hlavní rozdíl, že na každou písničku je vymyšlená choreografie, která se tancuje všude stejně. Stále vznikají nové tance i na úplně nové písně, moderní hudbu.“
Novák dále doplňuje, že součástí semináře bude i veřejná ukázka toho, co se účastníci naučili: „Je přístupná všem. Budeme ji mít v pátek 4. července od 16 hodin na venkovním koupališti v Kralupech nad Vltavou.“
Je třeba mít k tancování nějaké speciální úbory? A jak se vlastně Ondřej Novák k izraelským lidovým tancům dostal? Poslechněte si celý rozhovor.
Dokumenty perzekuce
Na 4000 dopisů z ghett a koncentračních táborů, zákonů a vyhlášek protektorátní vlády nebo třeba dokumentů o vystěhovalectví nedávno zpřístupnilo online Židovské muzeum v Praze. A to ve sbírce Dokumenty perzekuce. Ta dokládá, jaké bylo postavení židovského obyvatelstva za protektorátu a jak konkrétní nařízení ovlivňovala jejich každodenní život. Jana Boršková natáčela s historičkou Janou Šplíchalovou z muzejního oddělení Dokumentace šoa.
„Dokumenty, které mají největší emoční vypovídací hodnotu, jsou dopisnice z ghett a z koncentračních táborů,“ upozorňuje Šplíchalová.
„Popisují přímo aktuální stav toho, co vězni prožívali, situaci, podmínky, v jakých žili, co jim chybělo. Psali zoufalé žádosti o zaslání potravin, pracovních oděvů. Psali i pomocí různých hesel nebo jinotajů, co se stalo s příbuznými, kteří už zemřeli nebo byli popraveni,“ dodává Šplíchalová.
Podle ní je také zajímavé, jak na dokumenty ve světle současné geopolitické situace reaguje mladá generace. „V nedávné době se na nás obrátilo několik studentů, kteří se zajímali o osudy jednotlivců v době protektorátu. A právě sbírku Dokumenty perzekuce použili. A díky tomu pochopili, co ti lidé zažívali. A musím říct, že většina z nich reagovala, že jim přijde, že se historie opakuje,“ dodává Šplíchalová.
Co všechno sbírka Dokumenty perzekuce umožní badatelům? Poslechněte si celý rozhovor s Janou Šplíchalovou.
André Citroën dal jméno proslulé značce
Automobilka Citroën je dnes už jednou z nejstarších existujících automobilových značek. Stála za některými z nejdůležitějších technologických posunů v Evropě, které pak ostatní napodobovali – třeba samonosná karoserie, aerodynamický tvar nebo hydropneumatické odpružení kol. Na počátku této legendární značky stál v roce 1919 André Citroën, muž s židovsko-nizozemskými kořeny. Od jeho smrti 3. července uplyne 90 let. Pokračuje Leo Pavlát.
„Automobil bude buď populární, nebo nebude vůbec,“ řekl v roce 1919 při založení své proslulé automobilky André Citroën.
„Jeho pradědeček, který v Nizozemsku obchodoval s citrusy, si počátkem 19. století zvolil občanské příjmení Limoenman, tedy ,muž-citrón‘, což Andrého otec, obchodník s diamanty, po přesídlení do Paříže zachoval v pofrancouzštěné podobě,“ vysvětluje Pavlát.
André „v roce 1900 ukončil studium na pařížském Polytechnickém institutu a tehdy do jeho života zasáhla náhoda. Při návštěvě rodiště své rovněž židovské matky ve Varšavě zahlédl tesaře pracujícího na sadě dřevěných kol zapadajících do sebe ozubením ve tvaru velkého V. Na tomto principu, již v přesném kovovém provedení a se zdvojeným ozubením, začal André Citroën vyrábět vlastní převod kol a našel pro něj široké průmyslové uplatnění,“ dodává Pavlát.
Jak se tedy stal Citroën prvním masově vyráběným autem v Evropě? A jaké další služby Citroöen kromě výroby aut poskytoval svým zákazníkům, ale i zaměstnancům, nebo dokonce speciálně dětem?
Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem zde
autor: Noemi Fingerlandová
