Šalom alejchem: První Cenu Hany Volavkové dostal rabín Sidon.
Památník pro válečné zaměstnance a Cena Hany Volavkové pro K. E. Sidona
Židovské muzeum v Praze spravuje tisíce předmětů, které do něj svezli nacisté z celého Protektorátu. Tento poklad by se nikdy nepodařilo zachránit bez lidí, kteří je za války pod dohledem okupantů třídili, katalogizovali a dokumentovali. Chtěli uchovat paměť svého společenství, i když mnozí věděli, že nakonec také zamíří do transportů. Většina z nich se už nevrátila. Židovské muzeum v Praze se proto rozhodlo své válečné zaměstnance připomenout. V areálu Starého židovského hřbitova má pro ně vzniknout památník a odpočinkové místo. Více už prozradila ředitelka muzea Pavla Niklová.
„Nový památník bude v klidné části Starého židovského hřbitova, která dosud nebyla přístupná veřejnosti, je to v blízkosti Obřadní síně. Na zdech hřbitova budou umístěny tři pamětní desky se jmény zaměstnanců a spolupracovníků muzea a budou doplněné krátkým textem v češtině a v angličtině,“ říká Niklová a dodává, že kromě desek na místě „bude ještě šest nových kamenných laviček, které už v této chvíli byly adoptovány dvěma rodinami lidí, kteří v muzeu pracovali, současnými zaměstnanci muzea a několika židovskými institucemi“.
Památníkem by muzeum chtělo především vyjádřit vděčnost lidem, kteří v něm pracovali za války a na jejichž odkaz muzeum navazuje: „V angličtině existuje takový hezký výraz ,we are standing on their shoulders‘, který bych přeložila, že tito lidé nás nesou dnes na ramenou,“ říká Niklová.
Muzeum na podporu nového památníku uspořádalo benefiční večer. Na něm úplně poprvé předalo Cenu Hany Volavkové, někdejší dlouholeté ředitelky muzea právě ve válečných, ale i poválečných letech. „Záměrem té ceny je každoročně ocenit jednotlivce nebo organizaci, kteří výrazně přispívají k rozvoji a šíření židovské kultury. Prvním laureátem se stal v podstatě bez konkurence Karol Efraim Sidon, který je významný český spisovatel, dramatik, překladatel a rabín. Určitě patří mezi nejvýraznější osobnosti českého židovského kulturního života po roce 1989,“ doplňuje Niklová.
Trio Nešama
Jaké jsou poklady židovské duše? To se snaží odhalit dámské klezmerové trio Nešama, neboli právě Duše. Nedávno vydalo stejnojmenné cédéčko. A účinkuje také na koncertech v synagogách po celém Česku. Se zpěvačkou a vedoucí kapely Zuzanou Wirthovou natáčela Daniela Brůhová. „Věnujeme se lidové židovské muzice, hudbě židovské diaspory, jak aškenázské, to používáme jazyk jidiš, což je němčina s hebrejštinou, anebo potom té sefardské. Tam používáme jazyk ladino, což je hebrejština ze španělštinou,“ říká Wirthová. Některé skladby ale napsala Zuzana Wirthová sama. Například píseň Jeruzalém. „Je to o mém prvním dojmu z tohoto města, o dojmu, který určitě Jeruzalém zanechá na všech lidech,“ dodává Wirthová. A právě píseň Jeruzalém si můžete v pořadu Šalom alejchem poslechnout.
Zygmunt Bauman přinesl nový pohled na holokaust
Žijeme v tekuté době, upozorňoval jeden z nevýznamnějších sociologů 20. století Zygmund Bauman. Přinesl úplně nový pohled i na řadu dalších jevů moderní společnosti, mimo jiné také na holokaust. Od narození tohoto polsko-britského myslitele uplyne 19. listopadu 100 let. Jeho medailon připravil Leo Pavlát.
„Zygmunt Bauman napsal více než padesát knih, je autorem stovek přednášek. Ve svých pracích se věnoval fenoménu kultury, idejí a ideologií, proslavil se jako respektovaný analytik a kritik moderní společnosti,“ říká Pavlát a dodává: „Mezi všemi jeho díly zaujímá ústřední místo Modernita a holocaust z roku 1989. Zygmunt Bauman holokaust nenahlížel jako extrémní historickou anomálii, ale naopak zdůraznil, že byl produktem samotné modernity: byrokratické racionality, dělby práce, poslušnosti pravidlům a technické efektivitě. Dle Baumana by k holokaustu nemohlo dojít bez úředních formulářů, logistických plánů a slepě poslušných vykonavatelů. Strašlivé zlo by nebylo možné bez funkčních mechanismů moderního státu,“ shrnuje Pavlát.
Čím ještě je podle Pavláta kniha Modernita a holocaust přelomová? Jak souvisí s Baumanovým konceptem „tekuté modernity“? A jak Baumana porevolučně vnímalo české prostředí?
Šalom alejchem, 16. 11. 2025
autor: Noemi Fingerlandová
Více zde
