Videa a mobil. Tak žáci poznávají totalitu

Mnoho škol je zapojeno do projektu Příběhy našich sousedů, v němž žáci zpovídají pamětníky totalitních režimů a pak vyrábějí o jejich životě reportáž.

Celodenní prožitkový workshop na téma holocaustu, zpovídání pamětníků, diskuze o historických filmech, vyhledávání propagandistických úryvků v dobovém tisku a třeba i mobilní kvíz. To jsou některé z metod, kterými žáci základních škol poznávají nedávné dějiny.

SYMBOLICKÉ SÁZENÍ ŽLUTÝCH KROKUSŮ

Například v základní škole Londýnská v Praze 2 se s nimi seznamují od prvního stupně. „Samozřejmě záleží na věkové skupině a učiteli, v jaké míře, ale vzhledem k projektům, které na naší škole probíhají – v loňském roce například 100 let republiky či letos 17. listopad, se naši žáci s tématy moderních dějin do kontaktu dostávají už od svého nástupu do školy,“ popsala výuku učitelka Michaela Jančová.

V pátém ročníku se zde ve větší míře věnují holocaustu. V rámci projektu Krokus žáci sází tyto žluté květiny, které mají symbolizovat židovskou hvězdu. Doba, kdy vykvetou, je podle organizátoru ideální příležitostí téma probrat. „Na tento projekt pak navazuje ke konci ledna intenzivní celodenní prožitkový workshop,“ doplnila Jančová.

VZPOMÍNKY V KOMIKSU

Starší žáci nejen z Londýnské se pak zapojují do projektu Příběhy našich sousedů. Spočívá v tom, že zpovídají pamětníky totalitních režimů a to, co je nejvíce zaujme, zpracují. „Někteří podle příběhu kreslí komiks, jiní tvoří prezentaci pro spolužáky, další se vydají do Českého rozhlasu, kde jim redaktoři pomohou sestříhat nahrávku do rozhlasového dokumentu,“ prozradila Deníku před časem tehdejší pražská koordinátorka projektu Anna Königsmarková. Kromě toho se žáci z Londýnské účastní besed s pamětníky, sledují dokumenty. „Pracujeme s rodinnou pamětí, protože právě malé dějiny nám mohou říct nejvíce,“ dodala Jančová. Obdobně seznamují s nedávnou historií své žáky i v hloubětínské škole Vela. „Pro výuku moderních dějin je k dispozici celá řada možností, audio i video materiály, výstavy, programy,“ vyjmenovala jmenovala Kateřina Kuberová z Vely.

Časové dotace pro jednotlivé předměty škola spojuje do větších celků, děti se tak moderním dějinám věnují i v oblasti literatury, společenských věd či geografie. „S tématem začínají v podobě projektů a tematických dnů už žáci prvního ročníku,“ doplnila Kuberová.

HLEDÁNÍ PROPAGANDY I KVÍZY

Neotřelé metody používá pedagog, který vystupuje pod přezdívkou Tajný učitel. Například při hodině, v níž s žáky probíral politické procesy, je nechal přečíst článek z Rudého práva o procesu s Miladou Horákovou. V něm pak studenti hledali techniky propagandy. Využívá také mobilní aplikaci, přes niž vytvoří kvíz. Žáci pak odpovídají na svých mobilech. Hra je na čas, děti ihned zjistí správné odpovědi a znají své skóre.

DĚTI VÝUKU OCEŇUJÍ

Podobné zážitkové metody děti oceňují. „Minulý rok jsme byli na výletě, dívali jsme se na videa s pamětníky. Vyprávěli, jaké to bylo, jaký mají názor na komunismus, zda chtějí, aby se vrátil. Byl tam program, kde bylo ukázáno, jak to chodilo třeba při výslechu,“ popsala deváťačka Natálie z Vely. Nejsilnějším zážitkem z tohoto výletu pro ni byl rozhovor se ženou, která přežila koncentrační tábor. „Vyprávěla, jak se tam žilo, že si navzájem kradli věci, aby vůbec přežili,“ doplnila Natálie. Její spolužačku Emu z osmého ročníku zase zaujalo promítání Deníku Anny Frankové.

Zdroj: Boleslavský deník +2 , Strana: 3 , Autor: EVA BRENDLOVÁ