Vláda seřízla peníze na připomínku zločinů komunismu a nacismu
Vláda Andreje Babiše (ANO) pokračuje v čistkách v agendě svých předchůdců. Minulý týden definitivně rozpustila radu pro paměťovou agendu a stopla i 30milionový dotační program pro rok 2026. O peníze tak přijdou organizace zabývající se zločiny komunismu i nacismu.
Vláda Andreje Babiše se začátkem minulého týdne rozhodla rozpustit radu vlády pro paměťovou agendu. Radu předtím zřídil kabinet Petra Fialy (ODS) a za cíl měla koordinovat státní politiku v oblasti připomínání totalitních režimů 20. století, tedy nacismu a komunismu. Vznikla jako poradní orgán, který má propojovat státní instituce, jako je Ústav pro studium totalitních režimů nebo Archiv bezpečnostních složek, s neziskovými organizacemi a akademickou obcí.
Vláda ji zrušila společně s dalšími orgány, které podle Babišových slov nejsou potřebné. Jde například také o radu pro konkurenceschopnost a hospodářský růst, skončit by měl také třeba vládní výbor pro strategické investice.
„Rozhodli jsme o zrušení vybraných pracovních a poradních orgánů vlády. Od rady pro konkurenceschopnost a hospodářský růst, rady pro paměťovou agendu až po výbor pro strategické investice a další rady, které skutečně nepotřebujeme, protože my samozřejmě víme, s kým máme mluvit,“ vysvětlil minulé pondělí premiér Babiš.
Zrušení rady však není jediným krokem vlády, který se dotkne paměťových neziskovek. Ránu těmto neziskovkám vláda uštědřila už v polovině února, když zastavila i dotaci v rámci programu podpory paměťových agend pro rok 2026. Usnesení o zastavení řízení organizacím přišlo během druhého únorového týdne.
„Dovolujeme si zdůraznit, že zastavení řízení nepředstavuje hodnocení kvality ani obsahu Vašeho projektu, nýbrž je výlučně důsledkem skutečnosti, že ve státním rozpočtu schváleném vládou na rok 2026 nebyly alokovány finanční prostředky určené na dotační program,“ zní zpráva, kterou neziskovkám kabinet oznámil zrušení dotace a redakce ji má k dispozici.
Mezi neziskové organizace zabývající se oběťmi holokaustu či komunistického režimu se mělo původně rozdělit 30 milionů korun. Nakonec ale nedostanou nic. „Zrušení dotace pro nás není žádné velké překvapení. Signály, že to tak skončí, tu bohužel byly v nedávné minulosti,“ říká zakladatel a předseda spolku Političtí vězni Tomáš Bouška. Spolek se mimo jiné věnuje mapování osudů politických vězňů v komunistickém Československu.
„V případě našeho spolku jsme žádali dotace na záchranu řetízkárny. Je to řetízková šatna na největším jáchymovském lágru. A bez podpory státu, která je v tuto chvíli nulová, se tyto věci dělají strašně špatně,“ popisuje Bouška pro Aktuálně.cz. Díru v řádech statisíců rozpočtu tak neziskovka bude muset vydělat či získat ze soukromého sektoru. „Nejsou to monstrózní peníze, ale jde o princip. Když se podařilo dát celou paměťovou agendu do kupy, zase se to celé rozstřelí a zapomene,“ říká.
„Je zjevné, že dnešním činovníkům rada nedává dobrý smysl. Ta nechuť je podle mě zbytečná, ale tak to je,“ dodává pak Bouška k samotnému zrušení rady.
„Různé organizace přichází o možnost získat finanční podporu na svoje projekty, což se týká i našeho projektu Příběhy bezpráví. V důsledku toho nebudeme v letošním roce realizovat projekt Z místa, kde žijeme,“ říká Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách. Program spadá pod Člověka v tísni. V rámci projektu, který nyní budou muset zrušit, týmy žáků základních a středních škol pátraly ve svém regionu po příbězích žen a mužů, kteří vzdorovali komunistickému režimu, a různou formou je zpracovávaly.
O peníze přijde také Moravské zemské muzeum. Měly být použity na památník věznice v Uherském Hradišti. Jde o vězení, v kterém byli v období nacismu vězněni například odbojáři z Obrany národa či později během komunismu političtí vězni. Peníze od vlády měly jít například na komentované prohlídky věznice či přednášky pro veřejnost, projekty pro školy či vydání publikace s vybranými osudy vězněných.
„Část aktivit snad budeme schopni, alespoň v omezené míře, realizovat z rozpočtu muzea,“ dodává náměstkyně pro vnější záležitosti Barbora Onderková.
Podobně pak peníze nedostanou ani další organizace, které připomínají nacistickou represi či holokaust. Jde například o Nadační fond obětem holokaustu.
„Vnímáme to tak, že pro stávající vládu není podpora této oblasti prioritou. My však objektivní zkoumání minulosti a její uchování pro budoucnost považujeme za zásadní. Rozhodnutí Úřadu vlády o zastavení dotačního programu na podporu paměťových agend nás mrzí, ale o to více nás těší narůstající podpora veřejnosti, kterou v naší práci vnímáme,“ sdělila Aktuálně.cz Magdaléna Hájková z projektu Gulag.cz, jenž se zabývá tématem represí v sovětském i v současném Rusku.
Více zde
