Židovská Praha je fenomén, který nemá ve světě obdoby
V minulosti bylo velmi živé, pulzující a plné lidí. Platilo za nejdůležitější obchodní centrum staré Prahy, kde se po dlouhá staletí nic sice nevyrábělo, ale zato se velmi pilně obchodovalo. V průběhu staletí zažilo Židovské Město vzestupy i pády, čelilo pogromům i drancování, málem ho vyhubil mor, pustošily jej ničivé požáry i pravidelné povodně, a nakonec přišla asanace. Žít zde nebylo jednoduché. Rodný dům spisovatele Franze Kafky stál na okraji tehdejšího Pražského židovského ghetta. V současné době je budova využívána pro kulturní a společenské akce. Pomník Franze Kafky najdete na hranicích bývalého židovského města, mezi Španělskou synagogu a gotickým katolickým kostelem sv. Ducha. Autorem je sochař Jaroslav Róna, při realizaci spolupracoval s architektonickým studiem Davida Vávry. Neobvyklou trojlodní renesanční synagogu s gotickými prvky nechal vystavět v letech 1590 – 1592 primas Židovského města Mordechai Maisel. Nejstarší památkou pražského Židovského Města a nejstarší dochovanou synagogou v Evropě je Staronová synagoga z konce 13. století. Již po více než 700 let slouží jako hlavní synagoga pražské židovské obce a modlitebna. Muzeum pečuje o jednu z nejrozsáhlejších sbírek judaik na světě. Ta obsahuje na 40 000 sbírkových předmětů a 100 000 knih. Klausová synagoga se nachází v těsném sousedství Starého židovského hřbitova. Její název je odvozen z německého slova "Klaus" ve významu "malá budova", které vzniklo z latinského "claustrum". Gotická Pinkasova synagoga v centru Josefova je věnována památce obětí holocaustu z řad českých a moravských Židů, jejichž jména připomínají nápisy pokrývající zdi hlavní lodi synagogy a přilehlých prostor. Na místě nejstarší pražské židovské modlitebny zvané Stará škola byla v roce 1868 zbudována Španělská synagoga v maurském slohu podle projektu Vojtěcha Ignáce Ullmanna a Josefa Niklase. Nová expozice mapuje posledních 200 let dějin Židů v českých zemích. Starý židovský hřbitov je bez nadsázky památkou světového významu. Byl založen v první polovině 15. století a spolu se Staronovou synagogou patří k nejvýznamnějším zachovalým památkám pražského Židovského města. Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království
českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta. Městská čtvrť Josefov je nejmenším katastrálním územím Prahy, které obklopuje Staré Město. Do roku 1850 se Josefov nazýval Židovské město, ještě dříve se této části říkalo Židovské ghetto. Dnes jde o zachovalý celek významných židovských památek evropského význau. Jubilejní synagoga císaře Františka Josefa I. byla vystavena jako náhrada za zbořené synagogy po asanaci pražského ghetta. Jedná se o nejmladší a zároveň největší synagogu pražské židovské obce. Stavba je zajímavou směsí secese a maurského slohu. Jedinečná atmosféra uliček Starého Města a Malé Strany s galeriemi a kavárnami, vznosné barokní kostely, paláce a palácové zahrady, starobylý Karlův most, ostrov Kampa obtékaný Čertovkou, a nad tím vším Pražský hrad s katedrálou sv. Víta – to je historické centrum a srdce hlavního města, Praha 1. Když se řekne Golem, asi si vzpomenete hlavně na obří hliněnou postavu z dvojdílné komedie Císařův pekař – Pekařův císař. Je to ale jen jedna z mnoha podob záhadné bytosti, která údajně ožila někdy v 16. století a zase záhy zmizela. Kdo byl Golem, kdo ho stvořil a jak skončil? Mikve je židovská rituální lázeň, tvořena nádrží s přírodní vodou. V judaismu tradičně slouží k rituálnímu očištění osob a předmětů. Historická mikve vedle Pinkasovy synagogy patří k nejstarším dokladům židovského osídlení v dané oblasti. Pochází nejspíše z počátku 16. století.Židovské město dnes patří k vyhlášeným turistickým magnetům Prahy. Kroky návštěvníků hlavního města směřují nejčastěji na Starý židovský hřbitov, který je bez nadsázky památkou světového významu. Místo, na kterém se pohřbívalo 350 let, se rozkládá na rozloze zhruba 11 000 m2. Nachází se tu asi 12 000 náhrobních kamenů, ale rituálně uložených ostatků tu je o mnoho více (čísla se různí a uvádí se i okolo 40 000).
Jen pár kroků od Starého židovského hřbitova stojí Staronová synagoga, která představuje nejstarší zachovanou stavbu Židovského města a současně je jednou z nejstarších synagog nejen v České republice, ale dokonce i v Evropě, kde do dnešních dnů probíhají náboženské obřady. Při její výstavbě byla dodržena všechna náboženská pravidla. Sloužila jako modlitebna, veřejné shromaždiště, úřadovna rabína i škola. Tím ale prohlídka Židovského města nekončí. Nesmíme zapomenout na Maiselovu synagogu, Pinkasovu synagogu a další významné památky. A také golem – homunculus – člověk z hlíny, je neodmyslitelný symbol židovské Prahy.
Program Židovského muzea k výchově proti antisemitismu v ČR nabízí zájemcům prohlídku s výhradně českým odborným výkladem při poskytnutí výrazné slevy. Tato prohlídka se koná vždy v neděli a o státních svátcích v 11:00 a 14:00 hodin. Základní vstupné pro dospělého je 550 Kč, pro studenty do 26 let 350 Kč a pro děti 6-15 let 150 Kč, děti do 6 let mají vstup zdarma. Program zahrnuje také komentovaný vstup do Židovského muzea a Staronové synagogy. Vstupenky je nutno zakoupit v Informační a rezervačním centrum ŽMP (Maiselova 15, Praha 1, zadní kancelář). Prohlídky v rozsahu 2 – 2,5 hodin se konají při minimálním počtu 3 zájemců.
Josefov před asanací býval městem ve městě
I když je i nyní Židovské město velmi malebné, mohlo být ještě o něco unikátnější. Bohužel, na přelomu 19. a 20. století bylo rozhodnuto o asanaci, která radikálně tvář Prahy změnila. Za oběť jí padla řada vzácných domů a velká část Židovského města včetně tří starobylých synagog. Zmizelo téměř 470 domů, stovky nových však byly postaveny, vznikla třeba i moderní Pařížská třída.
Jak asi vypadalo někdejší Židovské Město? To si lze opravdu jen velmi těžko představit. Jen pro srovnání – někdejší Židovské město mělo před asanací 300 domů a 31 uliček. Po asanaci zbylo 83 domů a 10 ulic. Jednalo se o opravdu pitoreskní čtvrť se spoustou na sebe všelijak nalepených malých domků s mnoha průchody, dvorky a s křivolakými uličkami.
Místo už dávno nebylo obýváno pouze Židy, protože ti v polovině 19. století mohli ghetto opustit. Trpělo záplavami, byly zde špatné hygienické poměry, a proto město Praha rozhodlo, že tato část bude zbourána. Byl přijat asanační zákon a demolice probíhala od roku 1896. Od roku 1900 se stavělo. Během deseti let vznikla čtvrť v podobě, jakou má dnes.
Jako reakce na tyto destrukce byla v roce 1906 postavena Jubilejní synagoga v Jeruzalémské ulici. V roce 1903 byl také zmenšen starobylý židovský hřbitov na Josefově.
Více zde
