Antisemitské karikatury na výstavě v Brně
Karikatura je mocná čarodějka. Ukrývá v sobě obrovskou sílu, která umí zprostředkovat skryté významy, zpřítomnit naše emoce, ale také chytře manipulovat či dokonce záměrně deformovat realitu. Jejím posláním je rychle, srozumitelně a hlavně s nadsázkou předat divákovi určitou zprávu.
Karikatury málokdy zůstávají neutrální, jejich proklamovaná komičnost spočívá v nebývalém zjednodušení, místy až úmyslném zesměšnění. Karikatura se tak stává nebezpečnou zbraní všech politických systémů, zejména těch nedemokratických.
Názorným příkladem jsou antisemitské karikatury aktuálně představované na výstavě s názvem Humor bez legrace v Löw-Beerově vile v Brně, která před druhou světovou válkou patřila stejnojmenné židovské rodině. Jejím cílem je ukázat, jak v době socialismu byli zobrazováni Židé v ilustrovaných časopisech, jako byly český Dikobraz, slovenský Roháč nebo sovětský Krokodýl, které se staly mocnými nástroji v šíření dobové propagandy.
Nechybí samozřejmě ani přesah do současnosti, kdy po 7. říjnu 2023 nebývale vzrostl počet antisemitských incidentů u nás i po celém světě, který nadále bohužel pořád stoupá, a kdy se rovněž aktivovaly tendence využívat antisemitskou karikaturu k ovlivňování veřejného mínění. Jen za minulý kalendářní rok Federace židovských obcí zaznamenala v České republice téměř 4700 projevů antisemitismu, většina se sice odehrála ve virtuálním prostředí, přesto je tento fakt nadmíru znepokojující.
Vraťme se však k expozici. Pokud byste očekávali nudnou akademickou výstavu, budete značně překvapeni. Přehlídka zaujme především vizuálními prostředky, které zdůrazňují určité antisemitské motivy, jež se často objevovaly v socialistických časopisech a dál přetrvávají v povědomí lidí. Například mamon čili domnělá touha Židů po penězích a majetku je v expozici přiblížena nejen na několika desítkách kreseb, nýbrž také v podobě velkých trojrozměrných objektů představujících pytle plné mincí či bankovek.
Značnou pozornost zároveň poutá skoro trojmetrová plastika šedé krysy, která má negativizující židovské rysy ve tváři a na hlavě jarmulku s Davidovou hvězdou. Symbolicky odkazuje na Rudolfa Slánského, jenž byl spolu s dalšími Židy popraven na závěr vykonstruovaného monstrprocesu v roce 1952. Slánský byl v dobových novinách prezentován jako krysa, případně jako krysař, kterého následují další, a proto tato socha dominuje místnosti, kde jsou nainstalovány karikatury odkazující právě na tento antisemitský motiv.
V dalším sále je pak pod stropem umístěna plastika velkého škaredého pavouka, která má připomínat tajnou akci československé Státní bezpečnosti s krycím názvem Pavouk. Jejím cílem bylo v 70. a 80. letech sledovat tisíce židovských obyvatel, kteří měli kontakty se zahraničím nebo se chystali emigrovat.
Podobným způsobem zase obrovitánská chobotnice odkazuje na socialistické karikatury, kde je celé Židovstvo vykresleno jako jedna odpudivá chobotnice, jež pomocí svých dlouhých chapadel údajně ovládá celý svět.
Všechny velkoformátové plastiky umístěné v expozici mají jeden jediný záměr: přiblížit základní antisemitské stereotypy, které se vyskytovaly v ilustrovaných časopisech v období socialismu, nebo se dokonce objevují i dnes. Jejich kořeny jsou samozřejmě daleko starší, některé protižidovské předsudky sahají až hluboko do středověku.
Největším plusem výtvarně atraktivní přehlídky je bez pochyby její aktuálnost. Na výstavě je představeno několik desítek současných karikatur objevujících se na internetu a sociálních sítích, které jsou v intenzitě svého antisemitského vyznění zcela srovnatelné s těmi socialistickými. Jejich podrobným monitoringem a analýzou se u nás zabývá především Federace židovských obcí, která se spolupodílela na této výstavě.
Antisemitismus je složité a mnohovrstevnaté téma, které není snadné jednoduše uchopit, natož ho prezentovat formou vizuální výstavy. Na nebezpečí této starodávné zášti je ale potřeba neustále upozorňovat, obzvlášť když počty registrovaných antisemitských incidentů rok od roku rostou. Každý příspěvek v boji proti antisemitismu se proto víc než počítá.
Eva Janáčová
Více zde
