Česká Lípa připomněla oběti pochodu smrti. Ve městě zanechal sedmnáct životů
Na setkání dorazila řada osobnosti včetně velvyslanců Německa, Francie a Izraele i zástupce polského velvyslanectví.
Celodenní program vzpomínkové akce s názvem Po stopách hrůzy, ve vděčnosti za život připravila českolipská ZŠ Špičák, Spolek Schwarzheide, následující generace a Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze. Její součástí byly debaty se školáky i prohlídka židovského hřbitova ve městě. Hlavním bodem bylo setkání u pomníku 17 obětem pochodu smrti. Těla těchto mužů byla 6. května 1945 vynesena z vlaku v České Lípě a zakopána v lese u Sosnové.
Smutnou část historie města připomněla ve svém proslovu starostka Jitka Volfová. „Až v říjnu 1945 byli zemřelí Židé řádně pohřbeni na novém židovském hřbitově v České Lípě. Po zrušení tohoto hřbitova kvůli rozrůstající výstavbě sídliště hroby těchto lidí zanikly. Na původním místě město Česká Lípa postavilo v roce 2004 památník. Pravidelně si tu připomínáme nejen tyto oběti pochodu smrti, ale i početnou židovskou komunitu, která ve městě žila,“ uvedla starostka.
Společný projev přednesli německý velvyslanec Andreas Künne, velvyslanec Francie Stéphane Crouzat a chargé d'affaires a.i. Polské republiky Jacek Gajewski. „Osmdesáté výročí konce války je upomínkou, co se může stát, když se k moci dostane systém bezpráví, který ze smyšlených důvodů pronásleduje a vraždí lidi. A aktuálně probíhající válka na našem kontinentu nám připomíná, že naše svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí. Jsou v nás sice silně zakořeněné, ale přesto vyžadují naší každodenní práci,“ řekl Andreas Kühne.
Velvyslankyně Izraele Anna Azari zdůraznila, že hlavní, je nezapomenout: „Zdá se, že vzpomínky některých blednou. Jsem proto velmi vděčná za každou snahu vytrvale připomínat tyto události a uchovat památku obětí a přeživších holocaustu živou.“
Závěr setkání patřil modlitbě s rabínem Davidem Maxou a vystoupení pěveckého sboru ZŠ Špičák, který si připravil několik židovských písní. Odpoledne akce nabídla promítání filmu Židovský život navzdory Hitlerovi a následnou diskuzi v aule školy. Film vypráví o Hanuši Gaertnerovi, jeho dceři a vnučkách, které se českolipského setkání v pondělí osobně zúčastnily.
Pochod smrti z tábora Schwarzheide začal 18. dubna 1945, vydalo se na něj asi 600 vězňů. „Mezi větším množstvím Čechů byli také Rakušané, Ukrajinci, Francouzi, Němci, Holanďané a Poláci. Mířil směrem na Bischofswerdu a Neustadt. Během pochodu došlo k řadě případů zastřelení vězňů dozorci z doprovodného oddílu," popsal ve své stati o pochodu smrti ze Schwarzheide českolipský historik Ladislav Smejkal.
Krátce před 5. květnem byla kolona vězňů rozdělena na dvě skupiny, židovskou a nežidovskou. Nežidovská postupovala pěšky a skončila 9. května u Skalice, kde byla objevena sovětskou armádou. Vysílení Židé byli na nákladních vagonech převezeni do České Lípy a zde bylo vyneseno z vozů dalších 17 mrtvých, kteří byli podnikovým nákladním autem Vagónky převezeni do lesa u Sosnové, kde byli zakopáni. Zbytek vězňů byl 7. května dopraven do Litoměřic, odkud šli pěšky do Terezína. Vstříc jim vyšel Červený kříž, který se o ně postaral.
Mrtví od Sosnové byli přeneseni na Nový židovský hřbitov v České Lípě a zde byli pochováni 10. října 1945. Po zrušení tohoto hřbitova jejich hroby zanikly. Na místě původního pozemku u ZŠ Špičák byl v roce 2004 zřízen památník k uctění pochodu Schwarzheide. Jeho odhalení přihlíželi v České Lípě přeživší účastníci pochodu, vrchní zemský rabín Karol Sidon i tehdejší velvyslanec Izraele.
Více zde
