Knihy, které uloupili nacisti po celé Evropě. Národní knihovna pořádá unikátní výstavu
Mezi nimi i třeba vzácný svazek ze 16. století vytištěný v Benátkách. Výstava s názvem Ze stínu ke světlu ukazuje nejen osud knih v nejtemnějších chvílích moderní historie, ale i práci historiků, kteří pátrají po jejich původních majitelích.
„To, co jsme udělali my, je to, že jsme ten fond zmapovali kompletně. Dá se říct, že jsme tam, kde to šlo, identifikovali původního majitele,“ uvádí autor výstavy judaista Jiří Blažek. Dodává, že nejspíš nepůjde přesně zjistit, proč se po roce 1945 zhruba 700 knih ocitlo v pražském Klementinu.
„V poválečném chaosu, kdy se po Evropě pohybovaly miliony lidí, kteří byli bez domova, kteří potřebovali pomoc, už docházelo k prvním snahám o restituci majetku, který byl naloupen během druhé světové války. Ten majetek byl obrovský, samozřejmě knihy byly trošičku upozaděné. Osobně se domnívám, že knihy, které měla převzít původně do správy Rada židovských náboženských obcí v Československu, skončily v Klementinu omylem,“ říká.
Nejstarší svazek z 16. století
Z textů umístěných na vysokých panelech se návštěvníci výstavy dozvědí, jaké typy knih nacisté zabavovali, co s nimi plánovali, a také zjistí, jak se historikům podařilo určit, odkud jednotlivé svazky pocházejí.
„Ve vitrínách jsou umístěny knihy, které mají nějaký vztah třeba k českým zemím. Jsou zde knihy, které vydával například pražský hebrejský tiskař Moše Landau. Kromě toho tu máme i nejstarší tisk, který jsme v tomto fondu identifikovali. Jedná se o čtvrtý svazek z vydání Mišne Tora, což je náboženskoprávní kodex z roku 1575, a je to benátský tisk z tiskárny Aloise Bragadiniho,“ říká.
Pro zkoumání knih je důležité každé razítko, rukopisná poznámka nebo signatura. Díky tomu badatelé poznají, jestli kniha pochází například z knihoven, které před druhou světovou válkou existovaly v Olomouci, ve Vídni či v Budapešti. „Ony všechny ty knihovny byly před válkou proslulé tím, že měly ve svých fondech neuvěřitelně cenné rukopisy a tisky.“
Jedním z nejvýznamnějších souborů na výstavě jsou svazky z knihovny rabínského semináře v Budapešti. Nacisté během války zabavili téměř tři tisíce knih této instituce. Většina z nich byla v letech 1988 až 1989 navrácena zpátky do Budapešti.
O knihy se některé instituce už přihlásily a Národní knihovna jim je vrátila. Některé tisky na svůj návrat ale stále čekají a čeští badatelé zjišťují, komu patřily. „Například knihy, které patřily židovské obci ve Vídni, už restituovány byly,“ doplňuje Blažek.
Výstava Ze stínu ke světlu podle Jiřího Blažka není jen připomínkou temné stránky historie, každá zachráněná kniha opatřená zažloutlým ex libris nebo zapomenutou rukopisnou poznámkou funguje jako tichý svědek, který vrací tvář a identitu lidem vymazaným z historie.
Více zde
