Šalom alejchem 9. 8. 2026
Po stopách hrdinů Vrba–Wetzler Memorial
130 kilometrů ušli po stopách jednoho z nejdramatičtějších útěků 20. století účastníci letošního prvního Pochodu po stopách hrdinů Vrba–Wetzler Memorial. Jedná se o trasu z vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau do Žiliny. V dubnu 1944 tudy prchali dva slovenští židovští vězni – Alfréd Wetzler a Rudolf Vrba. V Žilině pak nadiktovali židovským představitelům zprávu, která jako úplně první popsala, jak tábor v Osvětimi fungoval. Své zážitky prozradila účastníce pochodu, historička Gabriela Havlůjová ze Spolku pro zachování odkazu českého odboje.
„Byla to dost náročná cesta, v Polsku panovalo 36 stupňů a terén Beskyd není jednoduchý. Měli jsme ale nesrovnatelně lepší podmínky než Vrba s Wetzlerem,“ vzpomíná Havlůjová. Pochod má skvělé zázemí, doprovodný vůz i podporu občanského sdružení Vrba–Wetzler Memorial.
V pestré třicetičlenné skupině nechyběli účastníci z Londýna či Izraele ani 77letá paní z Bánské Bystrice s obdivuhodnou kondicí.
Působivou atmosféru dotvářelo čtení z knih obou hrdinů přímo na místech, kde se děj odehrával. „Pro mě tyto poutě znamenají mnoho. Člověk na týden vypadne z komfortní zóny, fyzicky se zničí v lese, ale hlava vypne a duši to neuvěřitelně obohatí,“ uzavírá historička.
Ze stínu ke světlu: Příběh naloupených knih
Národní knihovna má ve svém fondu unikátní sbírku hebrejských tisků. Za druhé světové války je uloupili nacisté po celé Evropě. Neznámo jak a proč se 700 z nich ocitlo v pražském Klementinu. Mezi nimi i třeba vzácný svazek ze 16. století vytištěný v Benátkách. Výstava s názvem Ze stínu ke světlu ukazuje nejen osud knih v nejtemnějších chvílích moderních dějin, ale i práci historiků, kteří pátrají po jejich původních majitelích. Michaela Vetešková natáčela s autorem výstavy, judaistou Jiřím Blažkem.
„Fond jsme kompletně zmapovali a tam, kde to šlo, identifikovali původní majitele,“ popisuje Blažek. Přesný důvod, proč knihy skončily v Praze, zůstává zastřen poválečným chaosem. Autor výstavy se domnívá, že svazky určené pro Radu židovských náboženských obcí se do Klementina dostaly omylem.
Návštěvníci si mohou prohlédnout knihy s vazbou na české země i vzácné zahraniční tisky, například benátskou Mišne Tora z roku 1575.
Klíčová pro identifikaci jsou razítka, vpisky či signatury z drancovaných knihoven z Vídně či Budapešti. „Každá zachráněná kniha s ex libris funguje jako tichý svědek, který vrací tvář a identitu lidem vymazaným z historie,“ připomíná judaista Jiří Blažek.
Když se rodinná historie skládá z archivů i DNA
Když se řekne rodokmen, většina z nás si představí zaprášené kroniky, zašlé matriční knihy nebo staré fotografie. Díky moderním technologiím ale může pátrání po předcích vypadat i jinak. Jak? To ve svém příspěvku, který si můžete přečíst nebo poslechnout zde, prozrazuje Leo Pavlát.
Šalom alejchem, více zde
autor: Noemi Fingerlandová
