Šalom alejchem: Postoj Čechů k Izraeli 7. říjen téměř nezměnil. Začne Šavuot. A v Praze byla historička Dina Porat
Češi zůstávají spíše proizraelští
Změnil 7. říjen 2023 postoj Čechů ke Státu Izrael? A ovlivnila válka v Gaze názory české veřejnosti na blízkovýchodní konflikt? To jsou otázky, které si kladli výzkumníci z Herzlova centra izraelských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Kladli je dohromady ve třech výzkumech: v lednu 2023, tedy ještě před 7. říjnem, pak těsně po něm v lednu 2024 a naposled v prosinci 2025. A mohou tedy data srovnávat. Co z nich vyplývá, nám prozradí ředitelka Herzlova centra Irena Kalhousová.
„Zajímavé na tom našem průzkumu je, že pozice Čechů se příliš neproměnily, že Češi zůstávají obecně více proizraelští než pro palestinští. Nicméně zase 40 procent Čechů nesouhlasilo s válkou v Gaze a naopak 30 procent ji schvalovalo,“ říká Kalhousová a shrnuje: „Vidíme, že Češi nemají rádi války, ale nezměnilo to ten jejich základní, řekněme, proizraelský postup.“
Podle Kalhousové se jednotlivé vlny průzkumu liší hlavně v tom, že ubývá těch, kteří nevědí, na jakou stranu se přiklonit. „V některých otázkách jich je třeba 50 procent. Ale v souvislosti asi i s tím, jak hodně byl ten konflikt medializován, tak jich ubývá. Zajímavé je, jak se jejich hlasy přelily. A to spíše na tu proizraelskou stranu, než na tu propalestinskou,“ dodává Kalhousová s tím, že nárůst propalestinských pozic je patrný také, i když je slabší.
První dvě vlny průzkumu prováděla společnost Ipsos, tu poslední STEM. Ve všech odpovídala zhruba tisícovka respondentů „z různých oblastí republiky, různé platové třídy, velká města, malá města, vesnice. Takže opravdu by to mělo reprezentovat českou populaci,“ uzavírá Kalhousová.
Šavuot připomíná darování Desatera
Svoboda nemůže existovat bez pravidel. Tak by se dalo shrnout jedno z nedůležitějších témat svátku Šavuot. Ten totiž připomíná, že Židé při cestě z Egypta dostali od Hospodina na hoře Sinaj Desatero. Teprve tato pravidla změnila uprchlé otroky v národ, který měl poslání. S vrchním zemským rabínem Karolem Efraimem Sidonem o smyslu a duchovním významu svátku Šavuot mluvila Daniela Brůhová.
Název svátku je „odvozený od podstatného jména šavua, což znamená týden. Šavuot je množné číslo, tedy týdny,“ vysvětluje Sidon. „Jsou to týdny po svátku Pesach až po svátek Šavuot. Je to sedm týdnů, čili 49 dní. A ten 50. den je právě svátek Šavuot,“ dodává s tím, že v Izraeli se jeho slavení také kryje s obdobím žní.
Svátek podle Sidona připomíná, že se na cestě z Egypta „shromáždil veškerý lid, všech 600.000 mužů, žen i dětí, aby byli přítomni tomu, že se na Sinaji zjeví Bůh.“
Z Desatera nejprve slyšeli jenom první dvě přikázání. „Nejdříve se šíleně polekali, poněvadž oni to viděli. To, co měli slyšet, tak vlastně viděli. Lekli se, že zešílí a že umřou, nebo že se s nimi něco děje naprosto nepřístojného. Potom řekli Mojžíšovi, aby na ně Bůh už nemluvil. Že on je moudrý, tak aby si to vyslechl od něj sám a potom jim to předal. Takže Mojžíš je někým, kdo je prostředníkem mezi svým národem a Pánem Bohem,“ vysvětluje Sidon.
Mojžíš pak od Boha přijal celé Desatero, které se také během svátku čte v synagoze. Ta ozdobená zelenými větvičkami. Mojžíš totiž na horu Sinaj vystoupil na jaře, kdy vše kvetlo.
Pomsta očima Diny Porat
Na seznam 50 předních žen v Izraeli byla v roce 2018 časopisem Forbes zařazena historička Dina Porat. Téhož roku vydala knihu Nakam, což v hebrejštině znamená pomsta. Zásluhou Nakladatelství Academia je dostupná i v češtině. Věnuje se velkolepému plánu odplaty za holokaust, kterou inicioval odbojář a slavný izraelský básník Abba Kovner. Jeho biografii sepsala právě Porat. Díky tomu se také dozvěděla o členech jeho tajné organizace, kteří ji osobně žádali o zaznamenání celé operace. Jak o této akci, jejíž průběh kniha vůbec poprvé zevrubně rozkrývá, smýšlí přímo Dina Porat, zjišťovala Šárka Švábová.
Odplatu za holokaust na životech 6 milionů Němců měla vykonat skupina padesáti mužů a žen. Dina Porat se s řadou z nich přátelila: „Sbírala jsem jedno svědectví za druhým. Při každém setkání jsem pravila: Poslyš, jsme dobří přátelé, ale zavraždit 6 milionů lidí nebyl zas tak dobrý nápad. A oni: Kdybys s námi prožila holokaust... Kdyby tam s námi byl Ježíš, připojil by se k nám. Takže se mi sice nezamlouvá jejich nápad, ale mám je moc ráda jako lidi.“
Analýza poválečné situace, ze které skupina vycházela, je podle Porat velice přesná. Vše tehdy směřovalo k vytěsnění všeho kolem holokaustu: „Norimberský proces se jím nezabýval, příslušníci SS byli po stovkách tisíc posláni domů, Amerika postavila Německo zase na nohy. Nikdo nebyl za holokaust potrestán, nikdo neměl v úmyslu uchovávat ho v paměti. Oni to pochopili a správně ve své analýze pojmenovali,“ říká Porat a dodává: „Hledali ovšem nesprávné řešení v pomstě, místo aby vsadili na vzdělávání a celosvětovou mediální kampaň, ke které jsme dospěli později.“
Plán skupiny nakonec selhal. Její varování ale zůstalo. „Aby se na holokaust nezapomnělo. A aby byl obezřetný kdokoli, kdo by v budoucnu zamýšlel udělat Židům něco podobného,“ dodává Dina Porat.
Co v názorech Čechů na Stát Izrael a blízkovýchodní konflikt hraje největší roli?
Byla hora Sinaj vysoká?
A jak po válce žili ti, kteří záměr mstít se nesdíleli?
autor:Noemi Fingerlandová
Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem zde.
