Šalom alejchem: V Praze začne Limmud...
Limmud: Učit se, učit se, učit se
Chystá se vzdělávací víkend. Limmud Praha chce nejen posílit židovskou gramotnost české komunity, ale i podpořit mezigenerační dialog a zapojit nové členy do aktivního života židovské obce. To vše prostřednictvím otevřeného a kvalitního vzdělávacího programu. Limmud nabídne inspirativní přednášky zajímavých hostů, komunitní šabaton nebo program pro děti. Podrobnosti prozrazuje členka organizačního týmu Pavlína Šulcová, ředitelka Centra paměti a dialogu Bubny.
„Název Limmud vychází z hebrejského slova „lilmod“. Když bych to s nadsázkou chtěla přeložit, tak to znamená učit se, učit se, učit se. Je to program, který se soustředí na celoživotní židovské vzdělávání,“ vysvětluje Pavlína Šulcová.
Na seznam hostů je hrdá: „Hvězdou programu je Gila Fine, autorka knihy o ženách v Talmudu. Budeme se věnovat neznámým jménům židovských žen.“ Kromě ní přijede i filozof Moshe Halbertal nebo historička Dina Porat.
Limmud ale není jen o přednáškách v synagoze. „Jedna část se soustředí kolem šabatonu. Smyslem bude oživit několik synagog v Praze a nabídnout členům komunity různé možnosti zapojení podle jejich míry židovského prožívání,“ dodává Pavlína Šulcová.
Celý koncept podle ní navazuje na Lehrhaus Franze Rosenzweiga: „Cílem je vytvořit prostor pro dialog a studium textu, otevřený širokému spektru účastníků bez ohledu na úroveň znalostí.“
Housle, které pomohly přežít Osvětim
Houslista, skladatel, textař a herec Otto Sattler byl oblíbenou postavou pražské barové hudební scény před druhou světovou válkou i po ní. Všude, kam přišel, přinášel humor a zábavu. Jeho osud ale humorný nebyl. V Osvětimi mu zachránily život právě jeho housle. Musel na ně hrát nacistům i ve chvíli, kdy věděl, že jeho žena a děti umírají v plynové komoře.
Od narození Otty Sattlera 5. května uplynulo 120 let. Jeho život připomíná Leo Pavlát.
Sattler patřil k muzikantům, jejichž školou byla především praxe v kavárnách a tančírnách. Za války byl deportován do Terezína a později do Osvětimi, kde se stal členem Lagerkapely. Ta musela hrát při nástupech i nacistických rituálech. Pátého října 1944 dorazil transport s jeho ženou a syny. „Nevěděli, díky bohu, kam jdou, já ovšem ano,“ napsal později. „Večer jsem měl nejtěžší úkol svého života. Hrej, i když srdce bolestí a vztekem nad bezmocností puká. Byl jsem nucen hrát vrahům svých synů. V noci jsem šel do své ubikace. Komíny chrlily plameny vysoko k nebi a černý kouř čpěl. Tak končil den, poslední den mých nejdražších na světě.“
Otto Sattler přežil, vrátil se do Prahy a dál hrál i hrál ve filmech, třeba v Láskách jedné plavovlásky. Pamětníci ho ale už znali jako tichou, tajemnou postavu, která „jako by nikdy zcela nepatřila do jednoho světa,“ uzavírá Leo Pavlát.
Strmilovské stopy na Kozím plácku
Výraznou stopu zanechali Židé na Jindřichohradecku. Provozovali textilní továrny, sklenářství nebo likérky. Dodnes stojí jejich domy nebo tovární objekty. Redaktorka Kateřina Havránková se na Kozím plácku v Jindřichově Hradci sešla s Martou Leblovou ze spolku Zikaron, který židovskou komunitu v kraji připomíná a už tu položil 40 Stolpersteinů. Zdejší památník připomíná Židy ze širokého okolí – například i z nedalekého města Strmilov.
„Židé byli skupinou, která přispívala k prosperitě města. Dotvářeli kolorit díky svým živnostem,“ říká Marta Leblová. Zmiňuje například doktora Kohna: „Byl to osvícený doktor, založil poradnu pro matky s dětmi, objížděl svůj rajon v autě a věnoval se práci s plným nasazením.“
Další výraznou stopu zanechala rodina Munkových. Josef Munk měl v Hradci obchod s textilem, ale zemřel mladý v roce 1923. Jeho žena Erna však byla mimořádně schopná: „Byla to velmi energická podnikatelka. Je to jeden z těch šťastnějších příběhů. Podařilo se jí i se synem včas vystěhovat do USA, období šoa přežít a založit nový život v Americe.“
O čem bude na Limmudu hovořit historička Dina Porat? Pod jakými pseudonymy Otto Sattler tvořil, když zrovna nevystupoval pod svým vlastním jménem? A jaká byla strmilovská rodina Rudolfa Weinsteina?
autor: Noemi Fingerlandová
Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem zde
