Skip to Content

Záhada kutnohorského židovského pokladu. Stříbrné nádoby zmizely po světě

Už jste slyšeli o takzvaném „Kutnohorském židovském pokladu“? Neslyšeli? Není divu, přestože mezi odborníky je tento depot velmi ceněný, pro laickou veřejnost je neznámý. A právě to se snažili napravit v neděli 21. června Tomáš a Filip Velímští, otec a syn, přednáškou v čáslavské synagoze.

Jedná se o jeden z nejlépe dochovaných souborů středověkých stříbrných nádob z první poloviny 14. století. Podařilo se identifikovat jeho majitele, kterým byl Viflin, příslušník rodiny židovských finančníků z Curychu. Poklad byl nalezen za nejasných okolností zazděný u komína v některém z rekonstruovaných gotických domů v Kutné Hoře. Je datován do poloviny 14. století, jeho uložení zjevně souviselo s vlnou pogromů v roce 1349. Kvůli zatajení nálezu depotu a poté jeho rozchvácení ale nelze spolehlivě určit místo jeho uložení, ani celkové složení depotu, z něhož se podařilo dohledat jen soubor stříbrných nádob. Poklad byl během dalších desítek let rozprodán a roztroušen do celého světa, například do Norimberka a New Yorku. Nejen proto je jedním z nejpozoruhodnějších ve středověké Evropě.

Neví se ani, jakými cestami se depot dostal na místo uložení v Kutné Hoře, zda ho ukryl sám Viflin, nebo někdo jiný, jestli nedal předměty někomu do zástavy. Nelze ani vyloučit možnost, že depot byl uložen druhotně až někdy koncem 16. století.

A kde se nyní nacházejí předměty, o kterých se ví, že byly určitě v depotu? V roce 1983 se na obálce dražebního katalogu v Londýně objevily tři stříbrné nádoby, které dal do dražby anonymní privátní držitel, a bylo u nich uvedeno, že byly nalezeny v Kutné Hoře. Konvici na víno a konvici na vodu koupil soukromý sběratel za 60 500 a 22 100 liber. Od té doby nejsou dostupné a vytratily se z povědomí.

Dvojitý koflík koupilo Metropolitan Art Museum v New Yorku za 132 tisíc liber a je pokládán za jeden z nejcennějších artefaktů muzea. V roce 2006 byl zapůjčen a vystaven v Praze na výstavě Karel IV. Císař z Boží milosti. Sadu pěti pohárů koupilo v roce 1968 Germanisches Nationalmuseum v Norimberku. Podle informací, které nelze ověřit dal poháry do dražby antikvář, emigrant z Prahy, vystupující pod jménem Vladimír Zacharias - Zachariáš.

Poklad objevený v 50. letech v Kutné Hoře a jeho historie je fascinující. Už se nikdy s jistotou nedozvíme, jak došlo k jeho uložení a proč nebyl poté vyzvednut. Depot tudíž pravděpodobně nikdy nebude k vidění pohromadě a tudíž ho nelze ani vyfotografovat. Proto je obrázek, kde jsou nalezené artefakty pohromadě, vytvořen umělou inteligencí. O to je „Kutnohorský židovský poklad“ zajímavější a záhadnější.

Doc. PhDr. Tomáš Velímský, CSc. se narodil v Rumunsku, ale v dětském věku se přestěhoval s rodiči zpět do Čech. Je archeologem zabývajícím se středověkem a také problematikou vzniku a vývoje měst na území Čech. Dále se věnuje středověkému osídlení a počátku šlechty, středověké kultuře a vzniku dědičné pozemkové držby. Vystudoval prehistorii na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, pracoval jako archeolog středověku v muzeu v Kutné Hoře. Dále pracoval jako vědecký pracovník Archeologického ústavu Akademie věd České republiky. Od roku 1993 působil jako pedagog a vedoucí katedry historie Filozofické fakulty UJEP, napsal řadu publikací. Mgr. Filip Velímský, Ph.D. pracuje v Oddělení archeologie pravěku v Kutné Hoře, které spadá pod Archeologický ústav Akademie věd ČR v Praze. Vystudoval obor historie na Katedře dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na stejné katedře absolvoval interní doktorské studium v oboru české a československé dějiny, v jehož rámci zpracoval disertační práci na téma raně středověké osídlení Kutnohorska s přihlédnutím k sídelnímu vývoji centrálního hradiště v Malíně a vývoji vesnického osídlení v Bylanech u Kutné Hory.

Na závěr dobrá zpráva. Chcete vidět alespoň část depotu na vlastní oči? Máte k tomu jedinečnou příležitost, na výstavě v Národním muzeu v Praze je aktuálně vystaven soubor stříbrných pohárů. Přednášky v Čáslavi budou pokračovat a informace budou vydány ve vědeckém časopise Historického ústavu Akademie věd ČR Mediaevalia historica Bohemica a také v zahraničí.

kutnohorsky.denik.cz | Vladimír Havlíček