Nebývalý krok Vatikánu. Miliony odtajněných spisů odhalí i přístup církve k holocaustu
Vatikán už začátkem března zpřístupní archivy z doby papeže Pia XII., který bývá kritizován za to, že nedokázal důrazně vystoupit proti vyhlazování Židů. Zprávu uvítala izraelská diplomacie i nejrůznější židovské organizace.
Archivy čítají miliony dokumentů. Registraci ke studiu zatím dostalo přes 150 historiků a badatelů. Pročíst spisy bude zřejmě trvat roky.
Po otevření archivů z doby pontifikátu Pia XII. volaly dlouhá léta zejména židovské organizace s tím, že je potřeba, aby se role katolických hodnostářů během druhé světové války vyjasnila. Podle mnohých z nich tehdejší papež Pius XII. jako morální autorita zklamal, protože před holocaustem zavíral oči. Otevřeně ho za to kritizoval například židovský nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel.
Zákulisní snahy o záchranu
Vatikán kritiku odmítá a poukazuje na to, že papež se v zákulisí snažil vyvíjet diplomatickou aktivitu zaměřenou na záchranu lidských životů. Například historik Pierre Blet ve své knize o papeži Piu XII. napsal, že pomohl k útěku do Jižní Ameriky čtyřem až šesti tisícům Židů.
Podle prefekta pro vatikánské archivy Sergia Pagana dostal Pius XII. po druhé světové válce řadu děkovných dopisů od židovských i nežidovských studentů kvůli záchraně životů za války.
„V roce 1943, v okamžiku, kdy byl Řím obsazen nacisty, dokonce (Pius XII.) nařídil, že budou otevřeny i kláštery, které od té doby byly pod klauzurou, aby se tam mohli skrýt odpůrci fašistů, tak i prchající Židé. V té době totiž začaly rozsáhlé deportace Židů z Říma,“ uvedl Jaroslav Šebek z Historického ústavu AV ČR.
„Problém je v tom, že Pius XII. zastával hlavně metody tajné diplomacie. Na rozdíl od svého předchůdce nebyl zastáncem otevřených vystoupení, protože se obával, že by to mohlo zhoršit situaci Židů i dalších lidí v okupované Evropě,“ doplnil historik.
