10. listopad byl předzvěstí teroru. Neuvážený čin jednoho mladíka stal život mnoho nevinných lidí

Pogrom symbolizoval a urychlil vyostření nacistické protižidovské politiky v roce 1938. Záminkou k rozpoutánínásilí se stal atentát na legačního sekretáře na německém velvyslanectví v Paříži Ernsta vom Ratha, kterého 7.listopadu 1938 dvěma výstřely těžce zranil 17 letý Žid Herschel Grünspan.Nešťastný a neuvážený čin židovského mladíka ale nebyl skutečným důvodem vypuknutí Křišťálové noci.

Nacisté jej využili pouze jako záminku k vyostření protižidovských opatření. Nacistická propaganda tvrdila, že atentát je součástí židovského spiknutí proti německému národu. Všechny německé noviny publikovaly v následujících dnech nenávistné protižidovské tirády.

V Paříži sice vom Rath bojova o život, ale 9. listopadu v odpoledních hodinách umírá. Tentýž večer se v Mnichově konal každoroční sjezd nacistických starých bojovníků s Hitlerem. Připomínali si nezdařilý puč z roku 1923. Po 10. hodině, kdy Hitler z akce odešel, vystoupil nejvyšší stranický nacistický představitel Joseph Goebbels se zprávou o úmrtí vom Ratha. Vyzýval shromážděné k pomstě a ti to vzali tedy jako povel k zahájení protižidovského pogromu. Začal tak jeden z prvních krutých útoků na židovské obyvatelstvo.

Během pogromu byla vypálena převážná část synagog a židovských modliteben, které byly považovány za symbol přítomnosti a úspěchu židovské menšiny v Německu. Byly vypleněny židovské obchody, podniky, školy, nemocnice a jejich zařízení bylo zničeno. Škody byly obrovské. Bylo hlášeno zhruba 7 500 zdemolovaných obchodů, přímo při pogromu bylo zabito téměř 100 Židů a zhruba 30 000, většinou těch majetnějších, bylo odvlečeno do koncentračních táborů Dachau, Buchenwald a Sachsenhausen. Z nich byli propouštěni až po závazku emigrace a zabavení majetku ve prospěch Třetí říše.

Později nacisté tvrdili, že pogrom nebyl nijak organizován a že Židé sami vyvolali spravedlivý hněv lidu. Židům bylo přikázáno odstranit způsobené škody a uvést vzhled ulic opět do původního stavu. Zároveň jim říše zabavila pojistky, na které měli poškození nárok. 12. listopadu bylo na poradě, které předsedal Hermann Göring, německým Židům přikázáno zaplatit pokutu ve výši 1 miliardy marek.

Křišťálová noc byla využita k urychlení nucené arizace židovského majetku. Listopadový pogrom se dá považovat za symbolický i praktický mezník v nacistické protižidovské politice. Značil přechod k úplnému vyloučení Židů ze společnosti a potenciálně k jejich fyzické likvidaci.

Více zde