Advokát chce obnovit 124 let starý proces s Hilsnerem
Advokát Lubomír Müller už dlouhodobě usiluje o přezkum více než 120 let starého rozsudku, podle kterého byl židovský mladík Leopold Hilsner odsouzen za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové k trestu smrti. Nyní se obrátil na jihlavskou pobočku krajského státního zastupitelství.
Podle Müllera by k obnově procesu mohla vést nová zjištění vyplývající z dosud nezveřejněných materiálů uložených ve Státním okresním archivu v Jihlavě. Müller to řekl ČTK.
Proces, který skončil podle řady historiků justičním omylem či justiční zvůlí, tehdy provázely zfanatizované veřejné mínění a štvavá mediální kampaň. Aféra známá jako hilsneriáda se začala odvíjet od vraždy devatenáctileté Anežky Hrůzové koncem března 1899 v Polné u Jihlavy, za níž byl bez přímých důkazů odsouzen k smrti židovský mladík Leopold Hilsner. Proti vlně antisemitismu bojoval tehdy i Tomáš Garrigue Masaryk, který pomohl ke zmírnění Hilsnerova trestu. Po 19 letech ve vězení za vraždu dostal Hilsner císařskou milost, ale rehabilitován nikdy nebyl. První proces s Hilsnerem začal v Kutné Hoře 12. září 1899.
„Podnět (na podání návrhu na povolení obnovy řízení) jsme obdrželi a zabýváme se jím, obdržel jsem ho dnes ráno,“ řekl dnes ČTK státní zástupce Jan Fichtner. Povolení obnovy řízení je podle Müllera jednou z cest, jak se domoci nového projednání činu, o jehož pachateli existují pochybnosti. V roce 2020 obnovu řízení nepovolilo státní zastupitelství v Českých Budějovicích. Dospělo k závěru, že neexistují nové skutečnosti, které by k tomu opravňovaly. „Ale listiny, které objevila paní ředitelka (jihlavského archivu Renata Pisková), nebyly dosud známy. Dokonce píše, že ani v odborné literatuře o nich není zmínka, tak jsem je podal krajskému státnímu zastupitelství v Jihlavě jako podnět, aby podali návrh na povolení obnovy,“ řekl ČTK Müller. Očekává, že o podnětu bude rozhodnuto do měsíce.
Nové dokumenty jsou podle Piskové součástí dosud nezpracovaného archivního souboru Četnická stanice Polná 1857-1943. Dokumenty se týkají klíčového svědka Petra Pešáka nebo Josefa Zatřepálka, o kterém se podle Müllera uvažuje jako o možném pachateli. Z dokumentů vyplývá, že se hledá Zatřepálkova pracovní knížka, měla mu poskytnout alibi, být důkazem, že byl v době vraždy jinde. Další z dokumentů jeho alibi zpochybňuje. Listiny jsou z let 1910 a 1913, kdy už byl Zatřepálek ve vězení kvůli jinému sexuálnímu trestnému činu. „Musíme se držet při zemi, jenom jsem dohledala dokument, o kterém já se domnívám, že nebyl (v odborné literatuře) citován. Když není citován, asi zřejmě nebyl k dispozici,“ řekla Pisková.
Více zde
