Aféra Ransdorf ukazuje na švýcarskou slabinu
Jsou dvě věci, na něž jsou švýcarské banky velmi háklivé. Proslulé bankovní tajemství, které jim v posledních letech nabourává mezinárodní tažení proti praní špinavých peněz, a židovské a nacistické účty, na nichž po druhé světové válce zůstaly miliardy dolarů. A k druhému neuralgickému bodu se také stáčí kauza švýcarského dobrodružství českého komunistického europoslance Miloslava Ransdorfa. Včera se totiž objevila informace, že účty, kvůli kterým se český politik se třemi Slováky vypravil do Zürcher Kantonalbank (ZKB), kde byl zatčen, měly být napěchovány stamiliony eur z dědictví po nacistickém pohlavárovi nebo neznámém Čechošvýcarovi.
Verzi o Ransdorfově pomoci nejmenovanému českému občanovi k získání dědictví ve švýcarské bance potvrdil sám europoslanec pro server Parlamentní listy. „Byl jsem požádán, zda bych se do této záležitosti nevložil a zda bych se nepokusil zprostředkovat kontakt mezi bankou a jejím klientem,“ řekl Ransdorf v rozhovoru zveřejněném v noci na dnešek.
Starosta slovenské obce Ivanka pri Nitre Ľuboš Gál však serveru Denník N předložil poněkud odlišný příběh: „Kontaktoval mě jeden známý a ukazoval mi kompletní dokumentaci. Byly v tom informace o dědickém řízení ve prospěch jistého V. H., který má být dědicem nacistického pohlavára, na jehož účtu má být přes 350 milionů eur,“ uvedl. V regionu prý dokumenty, kterým on sám nevěřil, kolovaly dva roky.
Uvěřil jim možná jeho předchůdce ve funkci Peter Guzmecký, který má být jednímze tří Slováků, již minulý čtvrtek spolu s Ransdorfem, vybaveným plnou mocí od tajemného V. H., do curyšské banky šli. A právě Guzmeckého si, na rozdíl od tří ostatních, švýcarská policie nechala ve vazbě.
Aféra míří na švýcarskou slabinu
Švýcarská prokuratura oznámila, že prověřuje majetkový trestný čin. Dle informací, které dostaly české i slovenské úřady od Švýcarů, se čtveřice měla pokusit o transakce až s 350 miliony eur. Ransdorf nicméně odmítá, že by šlo o jakékoliv transakce. Chtěl prý jen pomoci panu V. H. navázat kontakt s bankou. Jakékoliv pochybení odmítá.
Tajemné dědictví...
Juraj H., jeden ze zadržených Slováků, nicméně pro Aktuality. sk vypověděl, že švýcarské úřady je po podání výpovědi propustily bez obvinění.
„Nedostali jsme do pasu razítka coby nežádoucí osoby, nebyli jsme ze Švýcarska vyhoštěni,“ citoval server Juraje H.
Ten dále uvedl, že do Švýcarska se skupina vypravila kvůli nejmenovanému Čechovi, který kdysi emigroval za příbuznými do Švýcarska. Ti mu po smrti odkázali na svých účtech velké jmění, kterého se nyní dotyčný s Ransdorfovou pomocí snažil dosáhnout.
... nebo válečný poklad?
Prvotní informace, jež měly české a slovenské úřady k dispozici, mluvily o tom, že se při vyšetřování pracuje s verzí, že nejde o první pokus. A že by mohlo jít o takzvané mrtvé peníze na kontech po obětech holokaustu. Nacistické dědictví není od tohoto scénáře vzdálené.
Nacistický „poklad“ dává i větší smysl historicky. Ve druhé půli 90. let se v obřím soudním procesu řešilo vyrovnání švýcarských bank s oběťmi holokaustu. Alpské bankovní domy pak vyplatily díky tlaku Světového židovského kongresu přes 1,2 miliardy dolarů pozůstalým. Stále se ale odhaduje, že „mrtvá konta“ nadále existují.
Podobně citlivé je pro švýcarské banky téma nacistického majetku. Po válce se třeba ztratila velká část německého zlata, kteráměla protéct evropskými bankami. A teprve nedávno se objevily dokumenty, že ve Švýcarsku měl ukryt pohádkový majetek v dnešní hodnotě kolem 3,5 miliardy dolarů i sám Adolf Hitler. Kde skončil, není ovšem jasné.
8.12.2015 Lidové noviny str. 1 Titulní strana
ADAM JUNEK
lidovky.cz
