Dokumentace náhrobních kamenů a epitafů v roce 2021

• Domů
• Novinky
• Dokumentace náhrobních kamenů a epitafů v roce 2021

Příspěvek Česko-německého fondu budoucnosti umožnil v roce 2021 fotografickou dokumentaci celkem 1974 náhrobků a identifikaci taktéž 1974 náhrobků.

V roce 2021 pokračovala identifikace náhrobků Starého židovského hřbitova na Žižkově, pocházejícího z roku 1680, který se stal hlavním pohřebištěm pražských Židů roku 1787 po uzavření Starého židovského hřbitova v Josefově. Hřbitov značných rozměrů nebyl nikdy kompletně zpracován a publikován. Poté co byl z větší části v 80. letech 20. století zlikvidován, se do současnosti dochovala přibližně pětina všech náhrobků, které jsou cílem dokumentace. Žižkovský hřbitov je již z větší části zpracován s použitím záznamů z hrobových knih spolku Chevra kadiša. V roce 2023 plánujeme konečné nafocení a identifikaci zbývajících kamenů.  Vzhledem k tomu, že hřbitov nebyl nikdy v minulosti kompletně dokumentován, má tento počin mimořádný dosah. Cílem je celková databáze, propojení údajů z epigrafiky náhrobků a hrobových knih a následné odborné publikování. Na hřbitově probíhá každoroční restaurování vybraných náhrobků.

V roce 2021 jsme uskutečnili dokumentaci na následujících hřbitovech: fotografování části starého židovského hřbitova v Novém Bydžově, kde v současnosti chybí cca 600 náhrobků k dofocení, hřbitova v Načeradci (fotografování a identifikace 134 náhrobků) a na starém židovském hřbitově v Kolíně (fotografování a identifikace 640 náhrobků).

U hřbitova v Načeradci došlo k zásadnímu zjištění, které určuje a mění dosavadní pohled na stáří pohřebiště. V 30. letech 20. století byl hřbitov zpracován Josefem Vainsteinem, který ve své zprávě uvedl, že nejstarší náhrobek pochází z roku 1687. Pozdější literatura toto zjištění automaticky přebírala a od něho odvíjela stáří pohřebiště, avšak současný průzkum klade tento údajně nejstarší náhrobek až do poloviny 18. století. Starší náhrobky nebyly na hřbitově nalezeny. Je tedy patrné, že židovský hřbitov vznikl přibližně v polovině 18. století nebo krátce předtím.

Význam projektu tkví v dokumentaci jedinečných židovských náhrobků často v havarijním stavu na unikátních kulturně-historických místech celé České republiky. Tato dokumentace dále slouží i jako podklad k plánování oprav a restaurování náhrobků a výhledově bude přínosná jako profesionální zdroj informací při hledání pohřbených osob nejen pro odborníky, badatele, ale i pro příbuzné zemřelých nejen z ČR, ale z celého světa.

Na projektu dokumentace náhrobků na židovských hřbitovech se kromě ČNFB finančně a personálně nejvíce podílí instituce Židovská obec v Praze, Židovské muzeum v Praze a Federace židovských obcí v ČR.