Egon Morgenstern utekl před nacisty, přežil i ruský gulag
Ve věku nedožitých 102 let zemřel v litevském Vilniusu nejstarší člen předválečné židovské komunity v Lošticích Egon Morgenstern. Jeho životní příběh plný kruté ironie osudu by vydal na dobrodružný román či film.
Egon Morgenstern se narodil ve Vídni, ale dětství prožil v Lošticích. Jeho rodina bydlela v místní synagoze. Jeho matka působila v Lošticích jako porodní asistentka. Před nacistickou perzekucí uprchl Egon v roce 1939 se svým mladším bratrem Armínem do Polska.
Armín, který se narodil v Lošticích, se nakonec dostal do Sovětského svazu a později měl možnost bojovat ve Svobodově armádě.
Podstatně horší osud čekal Egona, který putoval samostatně a skončil v Litvě. „Egon Morgenstern byl poté, co se dostal do Litvy, zatčen a souzen sovětskou tajnou policií NKVD za údajnou špionáž. Poslali jej do gulagu zřízeného v mrazivé pustině za polárním kruhem. Naštěstí veškerá utrpení způsobená hladem, zimou, nemocemi a těžkou fyzickou prací přežil,“ přiblížil osudy Egona Morgensterna Luděk Štipl ze spolku Respekt a tolerance, který mapuje osudy Židů v našem regionu.
Život mu tehdy zachránili spoluvězni – lékaři, kteří Egonovi v primitivních podmínkách amputovali omrzlé prsty na levé ruce, neboť mu hrozila smrt následkem sepse.
Po válce se Egon Morgenstern snažil vrátit zpět do Československa, ale sovětské úřadymuto neumožnily. Z domova přišla další špatná zpráva. Jeho rodiče Laura a Julius i mladší sestra Renata byli pro svůj židovský původ umučeni během holocaustu.
Egon Morgenstern působil na mnoha místech Sovětského svazu, až se nakonec usadil v litevském Vilniusu. Stále ale toužil po návratu domů. Povolení získal až v roce 1990. Jeho vysoký věk a především zdravotní stav manželky ale přesídlení definitivně znemožnily. Přátelé a známí z České republiky jej pravidelně navštěvovali. Když slavil stoleté jubileum, přijeli mu poblahopřát i členové Respektu a tolerance. Vezli s sebou dary od příbuzných i loštické tvarůžky. „Ty oslavence obzvlášť potěšily, protože sinaněstále pamatoval z doby, kdy žil v Lošticích se svými sourozenci a rodiči,“ zavzpomínal Luděk Štipl.
Jubilantovi darovali také katalog k putovní výstavě Obyčejní lidé v neobyčejných časech, kterou sdružení připravilo. Její součástí je i příběh obou bratrů Morgensternových. „Pan Morgenstern měl velkou radost, že se o něm v jeho domově učí žáci a studenti. Mohl se tak pomyslně vrátit zpátky do míst, po kterých stále tesknil,“ dodal Luděk Štipl.
Ač byl osud k Egonu Morgensternovi nemilosrdný, svou celoživotní pouť komentoval moudře a bez nejmenší stopy nenávisti. „Křesťan, muslim nebo žid, všichni mají jednoho Boha. Zlo si dělají lidé sami, to Bůh nedělá,“ bylo jeho životní krédo.
Dramatické osudy nejstaršího člena předválečné židovské komunity v Lošticích nedávno výstižně zachytila kniha Egon Morgenstern – Přežil jsem peklo gulagu, kterou redigoval Stanislav Poskočil. Publikace vyšla na sklonku loňského roku.
18.2.2016 Šumperský a jesenický deník str. 3 Šumpersko a Jesenicko
(mik)
