Nenapadlo by mě stydět se, že jsem žid. Z válečného deníku Zdeňka Ohrensteina
Z rukopisů dětského deníku a korespondence Zdeňka Ohrensteina, pozdějšího herce Zdeňka Ornesta připravil Miloš Doležal. Premiéru poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Útlý sešit s černými deskami a spolu s ním žlutá židovská hvězda z dob války – oboje se zachovalo v pozůstalosti herce Zdeňka Ornesta (1929–1990) a před nedávnem oboje vložila Ornestova dcera do rukou spisovatele a publicisty Miloše Doležala.
U příležitosti 80. výročí konce druhé světové války má teď veřejnost poprvé příležitost zaposlouchat se do klukovských zápisků, které si od začátku roku 1941 vedl čerstvě dvanáctiletý Zdeněk v pražském židovském sirotčinci na Vinohradech, kam ho matka poslala vzhledem ke svízelné situaci kutnohorské židovské rodiny. Dlouhé měsíce měl Zdeněk v Praze zastání nejen v podobě svých strýců, ale hlavně v osobě svého bratra, obdivovaného a milovaného Jiřího Ortena.
Zlom v deníku přichází se zářím 1941 a Ortenovou tragickou smrtí, je tu zaznamenána inkoustem, který rozmazaly slzy. Vedle tragických aspektů válečného období i prostého a palčivého stesku po matce se tu dočteme také o klukovštějších starostech – skoku do výšky, ping-pongových turnajích a první lásce.
Od určité chvíle se ovšem objevují zápisky o cestách všech blízkých do Polska, kde se sám Zdeněk šťastnou náhodou v Osvětimi vyhnul plynové komoře a dožil se osvobození z Dachau. Po válce se shledal opět i se svou milovanou matkou, internovanou v Terezíně, a bratrem Otou, který válku přečkal v anglickém exilu. Úryvky z dětského deníku Zdeňka Ornesta jsou uvedeny doprovodným textem a také několika úryvky z korespondence.
Více a poslech zde
