Odešel mentor česko-německého porozumění Tomáš Kosta
Odešel mentor česko-německého porozumění
Tento týden zemřel ve věku jedenadevadesáti let Tomáš Kosta. Kromě toho, že to byl skvělý a inspirativní muž, není snadné přijít s nějakou stručnou charakteristikou či zařazením. Nejbanálnější by bylo hovořit o něm jako o oběti holokaustu, i když, samozřejmě, to nelze označit za nepravdu. V případě Tomáše Kosty však takové zařazení ukazuje zásadní limity veškerého zařazování. Tomáš Kosta byl mnohem víc, a to pravděpodobně právě jeho osudu oběti holokaustu navzdory!
Tomáš Kosta strávil sice v Terezíně a následně v táborech Osvětim a Meuselwitz celkově tři roky, následně se však více než pět desetiletí věnoval česko-německému smiřování. Stejně tak lze upozornit na to, že Tomáš Kosta ještě za války vstoupil do komunistické strany, ale již v padesátých letech se distancoval od jejího ideologického směřování a v šedesátých letech se zapojil do reformního hnutí. Pravdou však také je, že díky osobní zkušenosti s komunismem se opět více než pět desetiletí věnoval aktivně šíření svobody slova a překonávání světonázorových omezeností, ať již ve své kapacitě nakladatele, literárního agenta či politického poradce.
Stručně lze říci, že Tomáš Kosta žil ve velmi těžkých dobách. Ať už svým přičiněním, či přičiněním druhých se přitom nikdy nestranil reálných konfliktů ani idealistických debat. Svojí životní zkušeností, stejně tak jako moudrostí a vtipem, které s ní byly časem nedílně spojeny, dokázal okouzlit i inspirovat lidi s protichůdnými názory, představami i velmi odlišným backgroundem. Nezřídka přitomšlo, na rozdíl od samotného Kosty, o velmi zaťaté intelektuály či tvrdohlavé politiky. V některých případech o obojí zároveň. Uveďme jen tak významná jména jako Günter Grass, Gerhard Schröder, Heinrich Böll, Jiří Gruša, Vladimír Špidla, Jiří Paroubek, Alexandr Vondra, Karel Schwarzenberg či Lubomír Zaorálek. Všem jim dokázal nejen poskytnout cennou radu či pomoc, ale i je dokázal nezřídka motivovat, aby lépe pochopili své názorové oponenty. V jistém smyslu lze říci, že Tomáš Kosta jak literáty, tak politiky ve své roli poradce či nakladatele do jisté míry polidšťoval. Úkol hodný silné osobnosti.
Silnou osobností Tomáš Kosta byl až do sklonku svého života. Bezpochyby za to vděčil nejen své vitalitě a otevřenosti, ale i podpoře ze strany své ženy Danici, svého bratra, známého ekonoma Jiřího Kosty, i celé rodiny. Při svém neúnavném pendlování mezi Prahou a Frankfurtem se vždy snažil být poslem nejen dobrých, ale hlavně relevantních zpráv. Nelze ztrácet čas úplnými hloupostmi, jak s oblibou říkával. Život je příliš krátký, což si právě ve dnech jeho úmrtí musíme s ještě větší naléhavostí uvědomit.
Proto bych chtěl závěrem za všechny ty, s nimiž Tomáš Kosta měl při šíření lepšího pochopení pro dějiny, střední Evropu či dobrou literaturu trpělivost, pouze dodat, že se budeme snažit. O co se budeme snažit? No přece, aby vše i nadále bylo v tom nejlepším nepořádku, což, pamětníci potvrdí, snad byla vůbec nejoblíbenější hláška našeho dobrovolného mentora.
8.6.2016 Lidové noviny str. 11 Názory
TOMÁŠ KAFKA
