Rozhovor s Tomášem Krausem, tajemníkem FŽO
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den Zita Senková vás vítá u poslechu, v příštích minutách budu hovořit s Tomášem Krausem, tajemníkem federace židovských obcí, který se s námi spojil prostřednictvím telefonu, já vás zdravím, dobrý den, pane Krausi.
Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Dobré ráno.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jaká témata chceme v následujících minutách rozvíjet? Virtuální poctu obětem nacismu, víru ve stínu viru, i rotující premiéry v Izraeli, nerušený poslech. V posledních týdnech se téměř monotematicky bavíme o koronaviru a to v nejrůznějších souvislostech. Zanikly tak neméně důležité zprávy, například 75 let od osvobození několika koncentračních táborů na konci druhé světové války, konkrétně v dubnu 1945 to byly tábory jako Buchenwald, Bergen-Belsem, Sachsenhausen a Ravensbrück. To bychom určitě neměli opomenout pane Krausi?
Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
My jsme to úplně neopomněli, samozřejmě museli jsme se přizpůsobit situaci, to znamená, jak jsme byli zvyklí, pořádat takové poměrně významné akce s velkou návštěvností, a to nemyslím jenom u nás, ale prakticky po celé Evropě, tak samozřejmě v letošním roce poprvé právě od těch, od konce války za těch 75 let jsme se dostali do stavu, kdy to nebylo možné a tím pádem jsme využili současnou moderní techniku, takže vše se odehrálo virtuálně, ono to prakticky začalo už v lednu, kdy jsme si připomněli osvobození koncentračního táboru v Osvětimi, kdy ještě neplatily úplně tyhle přísné restrikce, takže tam se některé akce přece jenom odehrály, ale posléze už, kdy ta výročí, o kterých vy mluvíte, už se odehrála právě spíše v tom kybernetickém prostoru, mohu uvést příklad zcela čerstvý a sice v neděli, kdy mělo to několik rovin, u nás prakticky je toto výročí připomínáno v několika formách, mimo jiné také v Praze je, jde tradičně takový ten pochod proti antisemitismu, který se jmenuje Všichni jsme lidé a tentokrát to bylo skutečně virtuální, včera dokonce je izraelský státní svátek Den holocaustu /nesrozumitelné/ a i tady vlastně spoustu těch akcí probíhalo pouze na internetu, mě nejvíce tedy zasáhl způsob, který zvolili naši kolegové v Polsku, kdy nejvyšší vrchní rabín Šudrich se modlil sám v tom místě, kde bývají právě takovéto, takováto shromáždění a bylo to přenášeno všechno přes internet, tak to bylo velice jaksi emotivní.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přesně tak, ten vzpomínkový hlavní obřad v Izraeli vysílala televize. Řečníci mluvili ze svých domovů, přetočený byl vlastně i ten ceremoniál zažehnutí šesti pochodní přeživšími, taky projevy politiků, u nich bych se možná krátce zastavila, premiér dosavadní a příští, byť se bude střídat, ale o tom ještě budeme hovořit, Benjamin Netanjahu, ten například řekl, že někteří lidé považují současnou pandemii koronaviru za největší výzvu od druhé světové války, podle něj to ale nelze srovnávat s holocaustem.
Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
To má naprostou pravdu, samozřejmě ono některé ty příznaky, ono to platí obecně, když se bavíme o skutečně krizových situacích a toto je globální krizová situace a když bychom se bavili o takovýchto situacích i na kontinentální úrovni, tak vždycky to má některé společné rysy, ale ta podstata je samozřejmě úplně jiná, ono to ta forma může takto vypadat, můžeme tam najít spoustu paralelních situací od psychologických až po praktické, to znamená takové ty zákazy vycházení a víceméně ty velmi přísné restrikce, tak to samozřejmě bychom asi určitou paralelu tady dokázali najít, ale podstata byla samozřejmě úplně, úplně jiná, a to je třeba si uvědomit, mě tedy mrzí jedna věc a sice souvislosti právě s pandemií se objevují takové i konspirační teorie, je to, tak trochu mi to připomíná situaci před nástupem nacismu nebo během nástupu nacismu, kdy byla vina schvalována na Židy, v současné chvíli a samozřejmě není to tak masivní, jak to bylo v Evropě v třicátých letech, ale když to člověk čte, tak přece jenom mu občas zatrne a jsou to naprosté fantasmagorie, které bohužel ale si nacházejí cestu k lidem a nejsou všichni takoví, jako například u nás v České republice, že tomu prakticky samozřejmě vůbec nevěří, protože je to opravdu všecko přitažené za vlasy a postavené na hlavu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máte na mysli různé dezinformace?
Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Jsou to dezinformace, které viní právě z šíření koronaviru ne Židy, ale tentokrát Izrael, že to bylo jaksi vyvinuto tam a že to je opravdu naprosto fantasmagorické báchorky, které opravdu nemají už nebo mysleli jsme si, mysleli jsme si, že v naší společnosti už nikdy nebudou mít místo a objevují se stále.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když se vrátím ještě do historie, tak měsíc a něco před koncem druhé světové války zemřela v koncentračním táboře Bergen-Belsen Anne Franková, dívku proslavil, jak víme její deník, ve kterém popisuje hrůzy holocaustu, začala ho psát jako třináctiletá dívka v úkrytu před nacisty v Amsterdamu, kam s rodiči a sestrou utekli z Německa před deportací, vlastně ten její deník je jakýmsi symbolem nebo jedním ze symbolů tragického osudu milionů Židů za druhé světové války. Vám se pane Krausi, také podařilo dát knižně dohromady vzpomínky vašeho táty a vzpomínky nás na něj, jaké to bylo psaní?
Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
No, jsou to převážně tedy povídky mého táty, které byly připraveny k vydání, ale prakticky od doby, kdy on zemřel, on zemřel v květnu 1967, tak se nepodařilo je vydat, ona hlavně se to nepodařilo ještě jemu za jeho života a ono ten holocaust samozřejmě se tam objevuje také, ale v tomto vydání, které jsme zvolili společně tedy s mojí kolegyní Stáňou /nesrozumitelné/, která je ředitelkou toho malého nakladatelství, které to vydalo, ty povídky se jmenujou, ta knížka se jmenuje Povídky ze /nesrozumitelné/ čtvrti, což je docela takový objevný název, ale ona vlastně ta knížka alespoň tak jak to tvrdí kritici a tvrdí to lidé, kteří si už měli možnost tu knihu přečíst, tak je velice objevná v tom, že vlastně ilustruje nebo přináší obrázky ze staré židovské Prahy, o které samozřejmě bylo toho napsáno spoustu, ale toto jsou věci, které nebyly nikdy publikovány a mají obrovskou cenu, jak možná literární, to je samozřejmě potom věc, kterou musí posoudit kritici, ale především faktografickou a vůbec faktickou, ono to popisuje město, které já to tam tedy někde v tom úvodu říkám, které my velmi dobře známe, ale vůbec neznáme tu jeho historii, vůbec neznáme ty obrázky, tak jak jsou tam popisovány, on táta byl novinář a měl cit pro takový docela detail, takže jsou tam popisy jednak jednotlivých těch lokalit staropražských, z té takzvané páté čtvrti, ale jsou tam i takové ty figurky a obrázky jednotlivých těch lidiček, tak jak to bylo to ghetto tehdejší původní, když tehdy vlastně už to ghetto nebylo, že to nebylo, protože to popisuje v době, kdy dochází k asanaci toho židovského města, tak jak vlastně ti lidé je znali, jak se mezi nimi pohybovali a zajímavé na tom je, že tam je poměrně velký takový sociální aspekt, je tam, je to v podstatě velice z dnešního pohledu bychom řekli, že to je tak jaksi levicově zaměřeno a je zajímavé, že ani toto nepřesvědčilo komunistické funkcionáře k tomu, aby tu knížku povolili, aby mohla vyjít v těch šedesátých letech, protože se jednalo o Židy a bylo úplně jedno, že to bylo z levicového pohledu, nebo že tam jsou věci, které tomu režimu tehdy by teoreticky měly konvenovat, ale prostě ta nakladatelství to odmítala, tvrdila, že to je věc, která nikoho nebude zajímat, opak je pravdou, je to alespoň jak tvrdí tedy někteří kritici, je to docela objevná věc a já tedy doufám, že se dostane k co nejvíce lidem.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímalo by mě, co vy sám pro sebe jste objevil, když jste zpracovával vlastně povídky a příběh také vašeho otce?
Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Já jsem některé věci samozřejmě velmi důvěrně znal, ale je tam strašně zajímavá jedna povídka, která se odehrává v tehdejším novém německém divadle, což je dnešní státní opera a je to zase z takového poměrně kritického pohledu, jak se tam schází taková ta pražská smetánka a je jaksi z toho vyznívá téměř jako silná kritika tehdejší společnosti, ale já zase vím od, od vyprávění svého táty, že on právě tohle prostředí nesmírně miloval, on byl velký fanda právě opery a vůbec toho divadla, dokonce znal zakladatele nového německého divadla Angela Neumanna, i když on byl kluka a dostal se do toho divadla jako, jako statista a takže je tam takový, vidíte z toho tu snahu, aby vůbec takováhle mohla, takováhle povídka vyjít, tak je nastavená jaksi kriticky, ale ty reálie jsou psány s naprostým obdivem jo, takže to je pro mě naprosto zásadní objev a je to nádherná povídka, musím říct.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká Tomáš Kraus. Před rokem bychom si pane Krausi, nejspíš povídali i o tom, v jaké atmosféře se konal židovský Pesach, jak papeži Františkovi naslouchali o Velikonocích na přeplněném Svatopetrském náměstí davy věřících o tom, jak se tisíce lidí prošly ulicemi historického jádra Jeruzaléma, aby si připomněli ukřižování Ježíše Krista, tak to totiž vypadalo loni, nyní byl tradiční velikonoční rituál ortodoxních církví bez davu věřících, jak poznamenává tato pandemie a opatření kolem koronaviru právě náboženství naší víru, mimochodem zítra začíná Ramadán, jeruzalémská mešita al-Aksá, třetí nejposvátnější místo Islámu, zůstane o tomto postním měsíci zavřena pro věřící, pro muslimy?
Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Říkáte to naprosto správně, my jsme vlastně ten náš svátek Pesach, který spadá do období Velikonoc, zase poprvé v historii museli oslavit, a to je skutečná oslava, rodinná oslava. Virtuálně prakticky, protože bylo mnoho rodinám tu naši nevyjímaje, které byly rozděleny, takže my jsme, pokud bych měl být jaksi osobní, tak my jsme takový ten tradiční vrchol tohoto svátku, který je na začátku, to jsou první 2 dny, kdy je slavnostní večeře a připomínáme si východ Židů z Egypta, tak jsme trávili virtuálně, byli jsme, měli jsme tady ten zoom, který je tedy tou novou technologií, která jaksi zachraňuje právě tyhle ty sociální záležitosti a odehrávalo se to všechno vlastně v té virtuální realitě a neplatilo to jenom v těch rodinách, ale i v těch našich komunitách a kongregacích, kdy vlastně tyto svátky jsou ve dvou rovinách, ono to má samozřejmě velkou, velký význam pro tu rodinu jako takovou, dokonce je tam několik veršů, že to je povinnost každého, svým dětem vypravovat tento příběh o východu z Egypta a tak dále. Ale ono i pro tu komunitu, kdyby především v poslední době se stalo velice jaksi zásadním, že tento, tato severová večeře, která mimochodem byla také poslední večeří Ježíše, tak jak to známe právě z těch velikonočních svátků, takže se připomíná nejenom v rodinách, ale i v té komunitě, a to poprvé dnes to fungovalo, takže se scházely různé kongregace, různé skupiny lidí právě v tom kyberprostoru, já jsem dokonce byl asi 2 dny předtím, když jsme jaksi nanečisto ještě ne přímo k tomu termínu zorganizovali takovéto setkání a účastnilo se toho asi 180 lidí, takže ono z toho malého rodinného okruhu, potom vlastně díky této technologii je možné se dostat i do těchhle těch čísel.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máte-li informace, jak prožívají Izraelci toto období výjimečné, od 7. dubna tam platí povinné nošení roušek.
Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Je strašně za zajímavé, že tady jsou velice jaksi viditelné paralely známy, ten vývoj je tam velice podobný, dokonce jsou i ta čísla velmi podobná, pokud já mám poslední statistiky, tak u nás se jedná o nějakých 7000 osob nakažených, ono to samozřejmě souvisí s tím testováním, takže zase je třeba to vnímat v souvislosti s počtem provedených testů.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Testuje se, promiňte, více podle vašich informací v Izraeli?
Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Dnes v Izraeli se testuje zhruba dvojnásobně více a ta čísla jsou také zhruba dvojnásobně, když jsou, když se podíváme na, na statistiku z hlediska procent, tak to víceméně kopíruje stejný stav, jako je to u nás, ale je zajímavé, že některá ta čísla jsou podobná těm našim, jo minimálně v řádech, pokud já vím, tak ke včerejšku u nás bylo bohužel registrováno zhruba asi 200 úmrtí a v Izraeli je to tak nějak 185 nebo 190 takhle nějak a i podobně to vypadá i v té statistice těch vyléčených, takže je zajímavé, že jsou tady paralely jednak v těch číslech, ale i v tom průběhu, protože izraelská vláda přistoupila k těmto velmi přísným opatřením zhruba ve stejné době jako naše vláda a je tady docela zajímavá věc, že u nás se objevují samozřejmě také určité protestní hlasy, které nesouhlasí s tím, jakým způsobem je toto u nás prováděno, jsou tady kritické hlasy, co se týkají především v těch začátcích toho zdravotnického materiálu a tak dále, v Izraeli to totéž, i když ta vláda, která je velice provizorní a která vlastně měla mandát prakticky jenom překonat tuto koronavirovou epidemii, tak i tam se objevují velice kritické hlasy, a dokonce docházelo v Tel Avivu i k pouličním demonstracím, které vyzývaly vládu, aby přehodnotila ty postupy a zase zajímavé je tak, jak se u nás ozývají velice jaksi kritické hlasy ze strany podnikatelů a živnostníků, tak v Izraeli bylo úplně totéž, ale přece jenom o něco silněji, dokonce tam skutečně docházelo k některým jednáním, které byly velice dramatické, takže dá se říci, že, že jsme opět jaksi na stejné lodi, je to docela zajímavá věc.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem protestující dodržovali opatření proti šíření viru, měli roušky a stáli v rozestupech.
Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Přesně tak, přesně tak, když člověk potom vidíte ty obrázky z toho, tak někdy to působí až téměř jaksi komicky, ale podstata, podstata zůstala takováto ano.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mohli bychom říct, pane Krausi, že díky koronaviru mají Izraelci vlastně konečně vládu, že skončil ten politický pád, protože dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a jeho centristický rival Benny Gantz v pondělí podepsali dohodu o vytvoření krizové koaliční vlády, která by ten pat měla ukončit a v premiérském křesle by se měli střídat.
Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Ono to k tomu směřovalo už delší dobu, ale tak jak to v Izraeli bývá, ty debaty jsou velmi emotivní, takže se ta situace měnila ze dne na den, dokonce to chvilinku vypadalo, jako že budou další volby tedy čtvrté v pořadí, tak to nakonec bylo tedy zažehnáno, ono je to skutečně velice komplexní ta situace, koronavirus k tomu rozhodně přispěl a přispěl k tomu, že tady je určitý konsensus především v současné situaci a především v tom půlročním období, které jaksi nastane, tam určitě hrálo roli, tato situace hrála roli v tom, jak vypadá harmonogram a vlastně harmonogram i té cirkulace toho premiérského křesla kdysi skutečně Bibi Netanjahu vymění s Benny Gantzem pozici prakticky ale až na podzim příštího roku, takže toto do té doby ono vlastně půl roku by to měl být opravdu režim, který se bude plně soustřeďovat na pandemii, kdy ty politické, některé politické věci, politická témata nebudou až tak zásadní, ale zase z druhé strany je třeba říct, že tam nelze úplně na některé věci čekat, protože tak jak vlastně to je navázáno na americkou politiku a tady to je jednoznačně z toho patrné, že jak Bibi tak vlastně Benny Gantz toto brali v úvahu, a to jsou především americké a prezidentské volby, je velice zajímavé, že vůbec vlastně v tom, v této hektické době nebyly sledovány s takovým zájmem americké demokratické primárky, kdy Bernie Sanders, který byl velice žhavým kandidátem a mimochodem je samozřejmě židovského původu, takže se velice spekulovalo o tom, jak to bude probíhat a on byl velkým oponentem právě Bibiho Netanjahua a on do toho boje o prezidentské křeslo nepůjde, a to tedy prakticky zapadlo v tom prostředí, kdy se řeší především tedy věci týkající se koronaviru a v Izraeli toto mělo velký vliv, já si myslím, že to je jeden z aspektů, který také celý ten harmonogram postavil do té formy, tak jak ho, jak byl prezentován minulý týden.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co je vlastně největším úkolem, který stojí před tou novou koalicí?
Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
No, ty úkoly jsou prakticky stejné od doby existence izraelského státu, protože ta společnost je rozdělená ale všichni, ať už se jedná o úplné extremisty anebo o lidi, kteří mají velmi levicový, tedy z toho izraelského pohledu levicový názor, tak jim jde opravdu o mír, jim jde o to, aby už konečně tato situace nějakým způsobem byla skončena, poukazují právě na výzvy, které stojí před nejenom Izraelem ale vůbec tím regionem, a to je a obávám se, že takovou, takováto problematika zasáhne i nás a to je sucho, kdy skutečně v těch posledních několika letech bude velice důležité, zabývat se vodohospodářstvím, ale jsou tam samozřejmě ještě další témata v tom regionu, takže i uvnitř té izraelské společnosti už je taková únava z toho neustálého boje a neustálého protahování této situace, která prakticky zatím nevedla k nějakému smysluplnému řešení.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Britská panovnice Alžběta II. včera oslavila 94 let, oproti minulosti se narozeniny vladařky obešly bez tradičních výstřelu z děl a kvůli rizikům z možného šíření infekce se budou muset Britové s největší pravděpodobností rozloučit také s tím veřejným defilé, které se koná na královninu počest kvůli lepšímu počasí pravidelně na druhý červnový víkend, britská královna z titulu své funkce nemůže zasahovat do politiky, nicméně k národu čas od času promlouvá. Kvůli koronaviru vlastně asi netradičně často nebo opakovaně během letošních Velikonoc zveřejnila další poselství národu, potom vánočním a spoluobčanům se snažila dodat odvahu. Jaká poselství k nám vysílají politici v těchto týdnech.
Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
No já jsem shodou okolností ten její projev viděl, byl krásný, protože ona opravdu to je úžasná věc, teda ona je shodou okolností stěně stará jako moje tchyně, je to stejný ročník a ten a i ona je velice jaksi aktivní, ale nechci toto srovnávat. Je, bylo opravdu s takovou velkou rozvahou a s takovým přehledem, ten projev byl skutečně velice jaksi dojemný a nadčasový, a přestože byl aktuální, takže já mně se to velice, velice líbilo, ale je třeba říct, že to je jedna z věcí, která, která by měla takto fungovat, tak jako vlastně byl ten projev takový opravdu státnický, tak takto bychom měli mít představu, že se politici mají chovat, že, že mají takto vystupovat velmi rozšafně a rozvážně s takovým řekněme nadhledem, který dává právě naději lidem, a to se obávám, že v současné době moc se neděje na té, i na té mezinárodní úrovni, tady vůbec nemluvím o našem prostředí, ale když se podíváme i do té Anglie, tak tam je to opravdu zapotřebí, protože, když jak my tady společně teď před chvilkou mluvili o těch statistických číslech, tak oni jsou nicneříkající, vlastně nevíme, co se za nimi skrývá, ale v Anglii je to jednoznačné, když Boris Johnson, tedy britský premiér najednou onemocní právě touto nemocí, a tak jak ze začátku to vypadá, že to je vlastně jenom nějaká legrace, tak najednou je to zcela vážné, tak to už je určité memento a je to způsob, jak ty lidi varovat, aby si uvědomili, o co opravdu jde, já jsem byl na Skypu minulý týden s několika kolegy z německého, německé redakce a jeden z těchto mých přátel je mnich, který normálně žije v Jeruzalémě, on je tedy Němec a on v současné době se ocitl v Belgii a je v klášteře s 50 mnichy, z nichž 18 již zemřelo, takže když potom on říká, vidíte to jsou konkrétní lidé, s konkrétními osudy, konkrétní obličeje, tak si člověk uvědomí tu hrůzu té pandemie, a to je právě smysl těch politických projevů, aby skutečně se věci prezentovaly, tak jak doopravdy jsou, aby si lidé uvědomili podstatu věci, což se obávám, že v té rychlé době, tak jak i před koronavirem, ale i během něj, tak k tomu zatím u nás úplně nedošlo díky té rychlosti a díky právě tomu přívalu informací ze všech možných stran.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Temnota může být i jako smrt, avšak světlo a život jsou větší. Slova britské královny na závěr.
Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Ano, to bylo krásné přesně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dnešním hostem byl Tomáš Kraus, já vám děkuji za váš čas i názory, mějte se hezky, na slyšenou.
Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Já také děkuji a na shledanou, doufám že ne virtuální.
RÁDIO , Datum: 22.04.2020 , Zdroj: ČRo Dvojka
