Rusko hrozí zastavením činnosti Židovské agentury

Gita Zbavitelová: Rusko hrozí zastavením činnosti Židovské agentury

Rusko si usmyslelo, že v zemi zakáže činnost Židovské agentury, která zajišťuje přistěhovalectví do Izraele Židům po celém světě, tedy i těm ruským. Existuje už skoro sto let a je dnes největší židovskou neziskovou organizací na světě. V Sovětském svazu začala působit dva roky před jeho rozpadem a díky ní dnes žije v Izraeli více než jeden milion ruských Židů.

Teď tomu chce Moskva udělat konec. Ministerstvo spravedlnosti podalo na Židovskou agenturu žalobu kvůli blíže neupřesněnému „porušování zákonů“ a požádalo soud o zákaz jejího působení v Rusku.

Podle diplomatických zdrojů má být důvodem shromažďování osobních údajů obyvatel a zaznělo i obvinění, že Izrael z Ruska odvádí vzdělané lidi a vědce. Na to však nabídl jednoduchou odpověď bývalý vrchní ruský rabín Pinchas Goldschmidt, který musel kvůli otevřené podpoře Ukrajiny z Ruska uprchnout: Jestli chce Moskva „odlivu mozků“ a exodu ruských Židů zabránit, stačí zastavit válku na Ukrajině.

Rusko také může Židovskou agenturu prohlásit za „zahraničního agenta“ – jeho definice zahrnuje každou organizaci, která dostává podporu ze zahraničí a provádí činnost, která je „v rozporu s ruskými zájmy“.

Skutečným důvodem ruského kroku ovšem není nespokojenost s činností agentury, ale chování Izraele. Může jít o nelibost nad izraelskými útoky na íránské pozice v Sýrii, nedostatečnou podporu ruské agresi na Ukrajině nebo o kostel Alexandra Něvského v Jeruzalémě, který podle Rusů patří jim, ale Izrael ho dosud nevydal. Pro Izrael představuje hrozba zákazu činnosti Židovské agentury něco jako vyhlášení války, protože přistěhovalectví Židů je jedním z principů židovského státu. Politici varují, že zákaz by znamenal návrat k antisemitismu Sovětského svazu, který Židům zakazoval odjet ze země i svobodně vyznávat víru. Pohrůžku zákazem činnosti dostalo i několik ruských židovských organizací a v pondělí byl v Rusku zadržen opoziční politik Leonid Gozman, protože prý úřady „včas neinformoval, že má izraelské občanství“. Kdyby Izrael aktivně podporoval ruskou invazi na Ukrajinu, Moskva by jistě Židovskou agenturu pronásledovat nezačala. Jeruzalém se už půl roku snaží o zdrženlivý postoj, aby neztratil ruskou podporu pro své útoky v Sýrii, ale moc to nefunguje. Vytáčel se tak, až si znepřátelil Ukrajinu, které odmítá dodávat tolik potřebné zbraně. Současný premiér Jair Lapid je ale explicitněji proukrajinský než jeho předchůdce Naftali Benet, a v dubnu dokonce odsoudil ruské masakry v Buči jako „válečné zločiny“. A to se Putinovi nelíbí. Spolupráce v Sýrii sice zatím pokračuje, ale Moskva izraelské bombardování stále častěji odsuzuje a vyzývá k jeho zastavení. Ministr obrany Benny Ganc nedávno přiznal, že ruská armáda v Sýrii dokonce v květnu na izraelské letouny vypálila několik střel ze systému vzdušné obrany S-300. Podle některých analytiků je Moskva v poslední době pod syrským tlakem, aby izraelským útokům zabránila. Putin chce také možná být vstřícnější k Íránu, od něj potřebuje drony k útokům na Ukrajinu, které Kreml nemá. Ruské výhrůžky mohou souviset i s izraelskou předvolební kampaní – Putin nechce v čele Izraele Lapida a dává přednost bývalému premiérovi Netanjahuovi, který mu šel vždycky na ruku. Ten také hned Lapida a Gance obvinil z vyvolání „nebezpečné krize“ a „ohrožení národní bezpečnosti“ a nařkl je z „amatérismu, nezodpovědnosti a arogance“. Předvolební kampaň je zkrátka v plném proudu.

Nová železná opona?

Ruští Židé do Izraele chtějí. Od začátku roku se jich přistěhovalo skoro 20 tisíc, téměř třikrát víc než za celý loňský rok, a tisíce dalších čekají na vyřízení žádosti. Teď se bojí, že „znovu padá železná opona“ a oni se ze země nedostanou. Členové izraelské vlády reagovali na hrozbu zákazu činnosti Židovské agentury s neskrývaným rozhořčením. Ministr pro záležitosti diaspory Nachman Šaj prohlásil, že „Izrael zpřetrhání historických a emocionálních vazeb ruských Židů na Stát Izrael nedovolí“, další politici vyzývali k odvolání izraelského velvyslance z Moskvy a premiér Jair Lapid varoval, že zákaz by mohl vážně poškodit rusko-izraelské vztahy. A ministerstvo zahraničí údajně začalo sestavovat seznam případných diplomatických reakcí, či dokonce sankcí. Kreml se ke kauze Židovské agentury dlouho nevyjadřoval, a když izraelská vláda požádala o návštěvu, která by ji vyjasnila, odkládal řadu dní povolení k příjezdu. Izraelci ruského původu, kteří dobře vědí, co je Kreml zač, například Natan Šaranský, který strávil devět let v sovětských věznicích, vyzývají k tvrdému postoji. Jiní, včetně prezidenta Jicchaka Herzoga, zase nabádají k uklidnění situace a rozhovorům o nějakém kompromisu. Lapid nakonec ostrou rétoriku zmírnil a nabídl Rusku dialog. Izraelsko-ruské rozhovory začaly ve čtvrtek v Moskvě a budou ještě pokračovat; ruský soud odročil jednání o Židovské agentuře až na 19. srpna. Podle jednoho izraelského diplomata se zatím nedá říct, jestli spor spěje k eskalaci, nebo k řešení. Pokud se ale obě strany dohodnou, bude to nepochybně výměnou za nějaký izraelský vstřícný krok nebo ústupek.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Více zde