Stavba smíření, ve které sídlí knihovna i synagoga, slaví 25 let. Zůstává nadčasová
Krajská vědecká knihovna chystá u příležitosti tohoto významného výročí řadu akcí, tou první bude beseda s architektem a hercem Davidem Vávrou nejen o liberecké knihovně. Připravena je už na příští týden, pátek 19. září.
Budova liberecké knihovny ze skla a kovu, nazývaná Stavba smíření, byla slavnostně otevřena 9. listopadu roku 2000. Je unikátní tím, že pod jednou střechou spojuje nejen moderní veřejnou knihovnu, ale také novodobou synagogu, a originálním způsobem tak vyjadřuje specifickou historii místa, na němž stojí.
„Na pozemku dnešní liberecké knihovny totiž před druhou světovou válkou stála jedna z největších synagog ve střední Evropě, která byla vypálena během protižidovského pogromu známého jako Křišťálová noc, v ranních hodinách 11. 11. 1938,“ přibližuje ředitelka Krajské vědecké knihovny v Liberci Dana Petrýdesová.
„Obnovení synagogy vklíněním do budovy knihovny považujeme za chvályhodný projev úsilí většinové společnosti vrátit Židům jejich místo na Liberecku a přispět k obnově židovského života. Není to samozřejmé, o to více úctyhodné,“ uvedl Michal Hron, předseda Židovské obce v Liberci.
Sama liberecká knihovna jako instituce stojí na základech českého a německého knihovnictví v Liberci a hlásí se k odkazu především dvou knihoven, které položily její základy. „Byly to Lidová česká knihovna, založená v roce 1904, a německá vědecká Bücherei der Deutschen, jež byla otevřena v roce 1924. Sloučením jejich fondů v roce 1945 vznikla Státní studijní knihovna, předchůdkyně dnešní vědecké knihovny. Tím se liberecká knihovna stává nositelkou odkazu literatury českých Němců na Liberecku,“ dodává ředitelka knihovny.
Novodobá Stavba smíření je tedy originálním a symbolickým vyjádřením smíření tří kultur a národností, které zde na Liberecku vedle sebe žily a působily před druhou světovou válkou a jejichž soužití bylo podrobeno velkým zkouškám, tragédiím a dějinným zvratům.
„Libereckou knihovnu můžeme označit jako knihovnu s příběhem, ale také jako knihovnu s odkazem. Naplnění tohoto odkazu je velký závazek a zároveň obrovská výzva pro nás, kteří máme tu čest formovat současnou i budoucí podobu knihovny a jejích služeb. Tomu významně napomáhá též podoba a koncept Stavby smíření. Po 25 letech se ukazuje, že návrh architekta Radima Kousala byl skutečně nadčasový, umožňuje reagovat na výzvy, které poměrně rychlý vývoj ve všech oblastech lidské činnosti přináší,“ doplňuje Petrýdesová. Knihovna byla vytvořena tak nadčasově, že se uspořádání knihovny do dnešních dní takřka nezměnilo, přestože se knihovnictví posunulo mílovými kroky kupředu a součástí nabídky knihovny je nejen půjčování knih a dokumentů, ale nabízí ročně i na 1500 programů a kulturních a společenských akcí. „Ten prostor nám dokonce jako jediným v republice umožňuje pořádat u nás i ples knihovny,“ dodává ředitelka s úsměvem.
Záměr nové knihovní budovy jako Stavby smíření byl společným dílem tehdejší ředitelky liberecké knihovny Věry Vohlídalové a architekta Radima Kousala z projekčního týmu SIAL a stavba za téměř 520 milionů korun byla realizována za finančního přispění nejen České republiky, ale i EU, vlády SRN, Česko-německého fondu budoucnosti a dalších subjektů a soukromých osob. V roce 2001 získala titul Stavba roku.
„Krajská vědecká knihovna ve spojení se synagogou, to je unikát a počin skutečně mimořádného významu. Dnes už ji vnímáme jako samozřejmou součást města, ale vybojovat ji stálo nemalé úsilí. Musím ocenit vizionářský přístup a neústupnost bývalé ředitelky knihovny, Věry Vohlídalové. Bez ní bychom knihovnu v této podobě, s tak velkým otiskem, který je zřejmý z toho, že se jedná o „stavbu smíření“, neměli. Dokladem toho, že se vyplatil vizionářský přístup je to, že i když je knihovně už 25 let, je svou funkcí stále současná. Pochopitelně na tom má zásluhu také současný tým knihovníků,“ říká Květa Vinklátová (Starostové pro Liberecký kraj), náměstkyně pro kulturu a cestovní ruch Libereckého kraje.
Základním cílem tehdejší knihovny přitom zpočátku bylo, podle její ředitelky Věry Vohlídalové, buď rekonstruovat zoufalé prostory tehdejší knihovny v budově, kde dnes sídlí nový magistrát, a nebo postavit knihovnu novou. „Nakonec jsme se všichni shodli po náročných jednáních, že nejlepší bude postavit knihovnu novou a že pozemek Židovské obce by byl pro tuto stavbu významný. Židovská obec se k tomu postavila velmi vstřícně, ba s nadšením, takže se začalo jednat. Postupně se připojila i kancelář prezidenta republiky Václava Havla, kterému jsme oznámili, že bychom měli nápad kromě knihovny poskytnout židovské obci synagogu, nebo alespoň malou modlitebnu. Prezident ten nápad přijal a byl to vlastně on, kdo název Stavba smíření inicioval,“ vzpomíná Věra Vohlídalová.
Architekt dvanáctipodlažní Stavby smíření se při jejím navrhování inspiroval ve Francii, kde také dříve působil. „Ve světě se v té době nestavěly už klasické knihovny, ale takzvané mediatéky. Já jsem chtěl postavit něco mezi bibliotékou a mediatékou, nadčasové zařízení, které bude schopné absorbovat proměnu funkce do budoucnosti. To byl takový můj hlavní úkol a myslím, že se to podařilo,“ dodává Radim Kousal.
Když se na svůj tehdejší záměr podívá po čtvrt století, vidí, že budova i knihovna jako instituce více než obstály. „Tím, že knihovna pořádá ročně na 1500 programů, což mě opravdu překvapilo, naplňuje nejen poslání bibliotéky, která skladuje význačné tisky a tisíce a tisíce knih, ale je zároveň kulturním zařízením, které dokázalo absorbovat proměnlivost nároků, které s léty přicházely. A dnes tak můžeme knihovnu směle označit opravdu názvem mediatéka,“ dodává.
Oslavy přivedou do Liberce známé osobnosti literatury i architektury
U příležitosti oslav 25. výročí Stavby smíření pořádá liberecká knihovna pro veřejnost celou řadu kulturních a společenských akcí, na jejichž přípravě spolupracuje též s libereckou Židovskou obcí.
Oslavy zahájí 19. 9. od 18.00 hodin beseda nazvaná Knihovny očima Davida Vávry. Architekt a herec představí publiku významné evropské a světové knihovny, přiblíží i mimořádný koncept liberecké Stavby smíření.
Dárkem pro čtenáře budou besedy, autorská čtení a autogramiády nejdříve spisovatelky Kateřiny Tučkové (29. 9. od 17.00 hodin) a poté spisovatele Jiřího Hájíčka (5. 11.).
Součástí podzimního programu budou i dva koncerty. V prostorách knihovny se představí výjimečně akusticky liberecká kapela Těla (25. 10.) a v listopadu se prostor synagogy otevře koncertem rodiny Hoškových, jejichž komorní soubor představí díla významných židovských skladatelů 20. století (10. 11.).
Program nabídne v listopadu i výstavu Knihovna pro 21. století očima studentů architektury. Následovat bude ještě Vzpomínkový večer (18. 11. od 17.00 hodin) s Věrou Vohlídalovou, Radimem Kousalem a dalšími hosty, kteří stáli u vzniku Stavby smíření.
Další aktivity knihovna připravuje po novém roce – v duchu oslav se ponese jedinečný Ples v knihovně (24. 1. 2026). A v únoru by do liberecké knihovny měl zavítat polský spisovatel a novinář Mariusz Szczygieł.
Více zde
