Zamyšlení Leo Pavláta: Půst 9. avu není jen vzpomínkou
Půst 9. avu je půstem velice přísným: připomínku zničení jeruzalémského chrámu Římany v roce 70 doprovází po více než 24 hodin zdržení se jídla i vody. Den, kdy vojska Tita Flavia Vespasiana zničila druhý chrám, je přitom pro židovské společenství osudový i proto, že 9. avu roku 586 před občanským letopočtem byl vyvrácen i původní Šalomounův chrám Babylóňany. Zatímco ten se dočkal obnovy, když vládce Kýros II. povolil Židům po 70 letech návrat z babylonského zajetí, z druhého chrámu se dodnes uchovala jen jedna vnější zeď.
Vzpomínka na tyto události se v synagogách odráží v předčítání elegických textů a biblického Pláče Jeremiášova. V tradiční židovské literatuře však popis smutečních zvyklostí doprovázejí i texty, které se zamýšlejí nad důvody zničení jeruzalémské svatyně a ztrátou židovské národní a náboženské svrchovanosti. Na tu mělo být jednou provždy zapomenuto, když Římané ve 2. století pojmenovali území dobyté Judeje Provincia Syria Palaestina.
