Židovský hřbitov v Polné, záchranné práce na náhrobcích v havarijním stavu s finanční podporou ČNFB
Díky finanční podpoře Českoněmeckého fondu budoucnosti ve výši 450 tis. Kč mohly v letech 2022 - 2023 ve významnějším rozsahu pokračovat záchranné práce na náhrobcích, které se nacházejí v areálu židovského hřbitova v Polné. Téměř všechny z více než 1100 dochovaných náhrobků byly před započetím prací v r. 2011 nejrůznějším způsobem ohroženy, nejčastěji nestabilitou a působením eroze, některé z nich byly poškozeny i samovolným pádem, nebo v důsledku dřívějšího vandalismu. Příčinou byla dlouhodobá nemožnost provádět v období 1939-1989 jejich opravy a zajistit pravidelnou údržbu, v současné době situaci komplikuje kritický nedostatek financí a záchranné práce proto postupují jen velmi pomalu. Díky podpoře ČNFB bude do konce letošního května dokončena oprava 114 poškozených náhrobků, další pokračování prací předpokládáme v rámci dílčích etap rozsáhlého mnohaletého projektu obnovy židovských památek.
Židovský hřbitov v Polné se nachází cca 700 m severozápadně od náměstí, v území zvaném Na Bubeníku, nebo Pod Kalvárií, na svahu nad Ochozským potokem. Založen byl nejpozději v 16. století, rozšiřován ve století 18. i 19. Patří tak k nejstarším a nejvýznamnějším židovským pohřebištím v ČR. Většina náhrobků představuje pozoruhodná kamenosochařská barokní a klasicistní díla s plastickou výzdobou a symbolikou. Nejstarší dochovaný a zjištěný náhrobek pochází z r. 1683 (představený náboženské obce Leb Menz). Svůj věčný spánek sní na hřbitově generace polenských židovských obyvatel, mezi nimi mnohé významné osobnosti – místní rabíni, umělci, podnikatelé a starostové obce. Židovské osídlení je v Polné oficiálně doloženo již v r. 1554, může však zasahovat i do dob starších. Původní trhová ves byla ve 20. letech 13. století povýšena na město Polná (německy Polna, hebrejsky Polin). Počet židovských obyvatel začal prudce narůstat od počátku 19. století, vrcholu dosáhl kolem poloviny tohoto století. Po staletí existující otevřená řevnivost a latentní averze obyvatelstva vůči Židům se v Polné naplno vyjevila v r. 1899 v případu, který dosáhl světové proslulosti. Tehdy byl židovský mladík Leopold Hilsner nespravedlivě obviněn z rituální vraždy švadleny Anežky Hrůzové a soudem v Kutné Hoře odsouzen k trestu smrti. Ačkoli se poté do boje proti nesmyslným pověrám pustil i tehdejší universitní profesor T.G. Masaryk a další autority, byl po roce v druhém procesu trest smrti v Písku potvrzen a nakonec jen změněn na doživotí. V Polné je kromě židovského hřbitova unikátně dochována celá židovská čtvrť s rekonstruovanými objekty synagogy a rabínského domu. Většina domů byla významně poškozena obrovským požárem v r. 1863, dodnes se jich však spolu se synagogou dochovalo 32 a v rámci celé ČR představují naprosto ojedinělý urbanistický celek.
